Česnekem na AIDS

Bývalý jihoafrický prezident Thabo Mbeki po celou dobu výkonu funkce odmítal vědecký konsenzus, podle něhož je původcem nemoci AIDS virus HIV. Popíral i to, že lidem, u nichž testy zjistí přítomnost viru, mohou zachránit život protivirové léky. Namísto toho přijal názory malé skupiny nesouhlasících vědců, kteří navrhovali jiné příčiny AIDS.

Mbeki na svých tvrzeních nepřestával tvrdohlavě lpět ani v době, kdy je už vyvracely drtivé důkazy. Když někdo – třeba i Nelson Mandela, hrdinský bojovník proti apartheidu, který se stal prvním černošským prezidentem Jižní Afriky – Mbekiho postoje zpochybnil, prezidentovi stoupenci jej jedovatě pranýřovali.

Zatímco Botswana a Namibie, státy s Jižní Afrikou sousedící, většině svých občanů nakažených HIV zajistily protivirové léky, Jižní Afrika tak za Mbekiho neučinila. Důsledky této politiky teď prošetřil tým výzkumníků z Harvardovy univerzity. Za pomoci konzervativních předpokladů odhadují, že kdyby jihoafrická vláda zajistila vhodné léky jak pro pacienty s AIDS, tak pro ženy, u nichž hrozilo, že nakazí své děti, předešla by 365 tisícům předčasných úmrtí.

Toto číslo je výmluvným ukazatelem toho, jak ohromující újmu může způsobit odmítání nebo přehlížení vědy. Je zhruba srovnatelné s počtem obětí genocidy v Dárfúru a blíží se polovině počtu zavražděných během masakru Tutsiů ve Rwandě roku 1994.

Tichý a nenápadný…