Anketa: Jaká událost tohoto roku nejvíce vypověděla o české společnosti?

ERIK BEST

vydavatel zpravodajského bulletinu Fleet Sheet

Nejdůležitější událostí roku byla bezpochyby světová krize. Nepřipravenost na tuto krizi asi nejvíce charakterizuje českou společnost. Náznaky krize byly vidět už v roce 1989 (i když většina ekonomů a politiků to popírá). Češi nadšeně přijali svobodu po revoluci, ale ne úplně pochopili, že vrátit se do světa znamená také vystavit se rizikům a excesům západní civilizace. Kdyby byli Češi před dvaceti lety obezřetnější, byli by nyní lépe připraveni na ekonomické a společenské těžkosti, které nastanou.

HANS-JÖRG SCHMIDT

pražský dopisovatel německého deníku Die Welt

Promítání filmu Občan Havel. Byl jsem udiven a zároveň příjemně překvapen, že mezi diváky seděli mladí lidé. Film přinesl také mně, ačkoliv dění na české politické scéně bedlivě sleduji již mnoho let, nespočet nových informací. Výborný byl pohled za kulisy sestavování vlády po volbách v roce 1998. Nezapomenutelný byl Havlův komentář k první éře Václava Klause. A nakonec emotivní obrázky zármutku po smrti Olgy a nové štěstí prezidenta s Dášou. Po skončení filmu diváci vstali a dlouho tleskali. Opět jsem si uvědomil, jak politicky chytří „moji“ Češi jsou.

DINAH SPRITZER

americká novinářka žijící v Praze

Shovívavé soudní rozhodnutí proti bývalému sbormistrovi Bambini di Praga. To, že nepadlo jediné slovo o dopadu sexuálního zneužití na psychiku obětí v českých médiích nebo od sociologů nebo soudců, bylo mnohem důležitější, než si většina lidí uvědomila. A pak to byla Čunkova sága ohledně Romů, stejně jako situace v Litvínově. Nejde totiž pořád tvrdit, že Češi nejsou rasisti a že Romové jsou chudáci. Pokud si každý zvlášť neuvědomí, že je to i jeho osobní problém, a nezačne se řešit na každém stupni společnosti zvlášť a i ve vládě, bude se to jenom zhoršovat.

TATIANA ANIKINA

nezávislá ruská novinářka žijící v Praze

Jako cizinka bych raději hovořila nikoliv o jedné události, ale spíše o obecném trendu, tendencích a národních zvláštnostech, které mě zaujaly nejvíc. Byla jsem příjemně překvapená, že na rozdíl od jiných zemí není „hospodářská krize“ hlavním tématem v českých novinách a českých rozhovorech v časech, kdy se blíží Štědrý večer a Nový rok. Vlády a čelní představitelé se nemohou vyhnout chybám, ale chytré národy je dělají zřídka. Rozumná opatrnost vlastní Čechům, jejich spolehlivost a neuspěchané rozhodování dokázaly, že rok 2008 nebyl pro tuto zemi špatný.