Vláda krizi podcenila

Poslanci s konečnou platností schválili státní rozpočet na příští rok. Jeho největší potíž spočívá v tom, že je založen na odhadech růstu HDP ve výši 4,8 procenta. Jenže v současnosti to vypadá, že hospodářský růst bude v lepším případě nulový. Místo třiceti miliard korun může schodek dosáhnout až „katastrofických“ 140 miliard korun. Hlavním důvodem nejsou pouze nižší daňové příjmy, které vyplývají z utlumené ekonomické aktivity. Jde také o to, že poroste-li v příštím roce rychle nezaměstnanost, zvýší se prudce také mandatorní (povinné či zákonem předepsané) sociální výdaje státního rozpočtu (zhruba jde o to, čemu ekonomové říkají „automatické stabilizátory“.) Mírnou útěchou je, že pokud neporoste inflace, nebudou růst tak rychle jiné mandatorní výdaje (např. důchody), s jejichž růstem se počítalo.

Otázkou je, jak se vládě stalo, že nabídla sněmovně ke schválení rozpočet založený na zcela nerealistických odhadech.

Zaprvé jde o to, že konstrukce a skeleton rozpočtu se připravuje na jaře, dlouho předtím, než politici a státní úředníci odjedou na dovolenou. Další důvod je, že v České republice jsou málo rozvinuté tzv. předstihové ukazatele (index důvěry investorů, byznysmenů, živnostníků, spotřebitelů, průmyslníků apod.). Ty jsou pečlivě zkoumány na velkých trzích, jako je například Německo.

V české vládě také není jediný ekonom. S tím souvisí i to, že vláda podcenila dopady světové finanční a následně ekonomické krize. Převládal tu jakýsi pupkostředný český, ideologický nacionalismus a svalnaté řeči o tom, jak jsme před krizí chráněni.

Protože se v rozpočtu bude muset škrtat, vláda tak nechtěla činit před regionálními a senátními volbami. Škrty jsou nepopulární a vyvolaly by vnitrokoaliční rozbroje. Soudě podle výsledků voleb to moc nepomohlo.

Aktuální omezování, odkládání a přesouvání výdajů v příštím roce vláda už nebude muset tolik (pokud vůbec) konzultovat s parlamentem. Posílí moc vlády na úkor parlamentu a to se vládě hodí.

Nyní lze čekat protisměrný vývoj. Na jedné straně bude vláda muset kvůli nafouknutému odhadu příjmů v rozpočtu škrtat výdaje. Na straně druhé bude oživovat ekonomiku záchranným výdajovým balíčkem (to si bude diktovat politická poptávka). Co to znamená v praxi, dokáže vypočítat každý školák.