Vydesinfikované nebe

Ukázat, co se děje nového. Tak minulý týden oglosoval smysl Turnerovy ceny ředitel galerie Tate Britain Stephen Deuchar, když se vyjadřoval k výběru jejího dalšího laureáta Marka Leckeyho. První ročník české Ceny kritiky měl letos stejné poslání: vybrat ze zdejšího výtvarného sadu takový plod, který by nejlépe reprezentoval čerstvou sklizeň. Tím ale také podobnost s britským kláním končí. Alespoň prakticky vzato: zatímco Leckey dostal v přepočtu tři čtvrtě milionu, první vítězka Ceny kritiky Ladislava Gažiová (1981) se musela spokojit s tím, že jí vítězství vyneslo samostatnou výstavu. Jak je ale momentálně vidět v Galerii kritiků, není to zas tak málo.

Udělej si sám

Je to zvláštní shoda okolností: Chalupeckého cenu letos dostal Radim Labuda, Cenu NG 333 Marek Kvetán a Cenu kritiky Ladislava Gažiová. Tři rodáci ze Slovenska pobrali všechna tři česká výtvarná ocenění pro mladé autory. Gažiová se nicméně nepovažuje ani za Slovenku, ani za Romku, byť jsou právě tyhle rodinné kořeny na jejích dílech občas vidět. Vnímá se jako příslušnice výtvarného společenství, konkrétně pražské scény, kde se na nějaké původy nehledí. Člověka sice až zamrazí, když v rozhovorech vzpomíná, jak se celou pubertu bála opalovat, protože by pak byla příliš tmavá. Autorce ale nepřijde vhodné hledat v její tvorbě odraz…