Tituly a politika

Bývalá britská premiérka, železná lady Margaret Thatcherová, byla původním povoláním chemik. Také spolková kancléřka Angela Merkelová před vstupem do politiky bádala na poli fyzikální chemie. Přesto se vědci politiky stávají jen zřídka a uvedené dva příklady jsou spíše výjimkami, které potvrzují pravidlo.

Při nedávných senátních volbách však v mém volebním obvodu Praha 5 nastala kuriózní situace. Mezi třemi nejžhavějšími kandidáty na senátorské křeslo se ocitli bývalá předsedkyně akademie věd, emeritní rektor druhé největší pražské univerzity a konečně stávající senátor, který sám sebe na plakátech označoval za vědce.

Nikde není psáno, že skvělý vědec bude nutně dobrým senátorem. Češi, kteří podle průzkumů považují badatele za druhé nejdůvěryhodnější profesionály (hned za lékaři), ale na vědecké tituly slyší. Emeritní rektor ČVUT Jiří Witzany jako stavař-výzkumník na billboardy vytáhl hned čtyři. Senátor Miroslav Škaloud použil alespoň jeden spolu s obecným titulem vědec. Tím přinejmenším nadsadil svou kariéru vývojáře v ČKD, kterou ostatně pověsil na hřebík už před šestnácti lety. Jen světově uznávaná bioložka Helena Illnerová se na plakátech prezentovala pouze občanským jménem a místo titulů se opírala o svůj bicykl. Kdyby voliči dali pouze na množství titulů, měl by senátorství v kapse Witzany. Kdyby se rozhodovali podle vědeckých kvalit, byla by dnes senátorkou Illnerová. Ve skutečnosti nevyhrál ani jeden z nich.

V Praze snad už neplatí, že volby automaticky vyhraje i Klausova tenisová raketa, jen když bude mít nálepku ODS. Za staronovým senátorem Škaloudem ale kromě této značky stála i radnice a protřelý starosta Jančík mu zajistil mohutnou mediální podporu. Illnerová si tak nákladnou kampaň nemohla dovolit a navíc se nešťastně dělila o hlasy voličů malých stran s další kandidátkou. A Witzany si na Prahu vybral přece jen příliš levicovou stranu. Důvody, proč na jednu stranu Škaloud vyhrál a na druhou stranu Illnerová těsně nepostoupila do druhého kola, tak s vědou asi souvisí jen okrajově. I když vytáhnout v pravou chvíli titul vědec, byť by se za ním mnoho neskrývalo, zvolenému senátorovi pomohlo. A autorovi, kterému se to nelíbí, nezbývá než parafrázovat francouzského filozofa Josepha de Maistre a postesknout si, že skutečného vědce a navíc morální autoritu jsme si jako voliči na Praze 5 prostě nezasloužili.

Příští týden píše Jiří Suk