Pozor, hoří
Nedávná pouliční válka s radikály útočícími na romské ghetto v Litvínově ukázala, že situace je zralá na pořádný průšvih.



Nedávná pouliční válka s radikály útočícími na romské ghetto v Litvínově ukázala, že situace je zralá na pořádný průšvih. Problém zdejších „sociálně vyloučených lokalit“ už dospěl do stadia, že lidé vítají neonacisty potleskem coby osvoboditele z noční můry. To samozřejmě zvedlo zájem o léčbu, se kterou chce v nejbližší době přijít současná vláda.
Ministerský pokus
Když letos měsíc před volbami představilo ministerstvo pro místní rozvoj svůj návrh řešení stále se zhoršující situace v 310 romských ghettech, bylo to prvotřídní překvapení. Dokument o budoucnosti „deprivovaných částí měst obývaných převážně občany romského etnika“ sklidil v první vlně především emocionální kritiku. Několik sporných částí, nešikovné formulace a oprávněná nedůvěra k ministrovi pro místní rozvoj Jiřímu Čunkovi, který ještě jako vsetínský starosta vyháněl tamní Romy do lesů a periferních ghett, odsoudilo koncepci k přízvisku „paskvil“.
„Jasně jsme uvedli, že je to pouze pracovní verze, která je otevřená všem připomínkám a diskusím,“ říká ve své kanceláři vyzdobené fotografiemi romských dětí poradce ministra Čunka a spoluautor návrhu Jozef Baláž.„Navíc nejen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu