Editorial

Kongres ODS, jehož závěr a volba předsedy se odehrály až po uzávěrce tohoto vydání, bude mít výrazný vliv na vývoj české společnosti bez ohledu na to, zda se lidé o politiku zajímají, nebo jim je úplně lhostejná. A bez ohledu na to, zda si to připouštějí nebo ne, problémem České republiky je dnes její prezident Václav Klaus, přesněji postoj společnosti a politiků vůči němu a jeho činům. Tento postoj je sice plný emocí, ale přesto nedůsledný a váhavý. Jako kdyby prezidentská aura bránila obyvatelům Česka vidět jasně to, co dnes vidí v Evropě téměř každý, včetně týdeníku The Economist (str. 13), který o Klausovi minulý týden napsal, že je „na hlavu státu mimořádně nezdvořilý“ a jeho politika není „ani příjemná, ani chytrá“.

Je nejvyšší čas zajímat se nejen o skutečné motivy, které prezidenta Klause vedou k odmítavé politice vůči Evropské unii a naopak vstřícné vůči Rusku, ale také o to, jaké důsledky má jeho politika na budoucnost Česka. Tohoto úkolu se ujali Silvie Lauder, Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný (str. 16–20).

Klausova vysoká hra kremelskou kartou by se také mohla stát dobrým námětem pro české autory detektivek, které prožívají velký návrat na domácí scénu. Podle šéfredaktora nakladatelství Moba Pavla Kosatíka je totiž současná česká detektivka úspěšná také proto, že je „odrazem dnešního života“ (str. 46–47). Příběh o tom, kterak se lze z Prognostického ústavu schváleného Moskvou dopracovat až k funkci prezidenta, by mohl být román, z něhož mrazí v zádech.

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

MARTIN M. ŠIMEČKA