Dopisy

BLOGY, DESPEKT

RESPEKT 46,49/08

Aby do mostu neteklo

Jak dlouho ještě se budou opakovat ty dehonestující články na adresu pracovníků na Karlově mostě? Váš časopis jsem považovala za seriózní a poté, co konečně vyšlo několik odborných a nezaujatých článků v novinách, reportáží v rozhlase a besed v TV, domnívala jsem se, že se už nebudou ozývat lidé, kteří o věci nic bližšího nevědí.

Tito lidé ani nemají ponětí, že pod pojmem „památkář“ se v tomto případě už skrývají tři úřady. Jednak Národní památkový ústav, jednak památkáři z magistrátu a navíc Památková inspekce ministerstva kultury. Ač těm magistrátním památkářům normálně nemohu přijít na jméno, tentokrát pracovníci patřící pod pana Kněžínka pečlivě a odpovědně spolupracují s památkáři z NPÚ (to jsou ti, kteří mají jen poradní hlas a na jejichž doporučení většinou památkáři na magistrátech a místních úřadech nic nedají – ti totiž mají tu moc vydávat závazné stanovisko). Kdyby ti šmahem odsuzující čtenáři hororových titulků byli schopni si opravdu zjistit, oč se jedná, museli by uznat, že opravu mostu neudělají ani senzibilové, ani restaurátoři uměleckých děl. Tady se musí hlavně pořádně opravit izolace, aby do mostu neteklo. Ta se dělá v místech, kde probíhala rekonstrukce v 60. a 70. letech, která byla bohužel špatná nejen kvůli tehdy dostupným materiálům, ale i šlendriánu stavebních prací té doby.

Navíc rekonstrukce probíhá v místech, kde už autentického není nic – jak už odborníci mnohokrát zdůraznili. Jde o zábradlí, které bylo mnohokrát přezděné i kvůli tomu, že Karlův most několikrát pobořily povodně. Jak klesá teplota s blížící se zimou, nedá se kamenné zdivo patinovat. Navíc se samozřejmě všichni postupně přizpůsobují zjištěným skutečnostem, které nešlo na mostě zjistit předem ani současnými (dříve neexistujícími) možnostmi moderní diagnostiky staveb. Také jsou již za těch 650 let vytěžené a zavřené původní lomy, neexistují tehdejší řemeslníci.

Miloslava Karaová-Novotná

RESPEKT

RESPEKT 49/08

Vokno

V posledním čísle Respektu jsem si přečetl, že se vám líbilo zveřejnění elektronické verze samizdatového časopisu Vokno. Děkuji za ocenění. V článku píšete, že časopis Vokno zveřejnil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných na stránkách www.vons.cz. Uvedené internetové stránky ovšem nejsou oficiálním webem VONS (VONS má od roku 1996 přerušenou činnost a patrně již nikdy nebude pokračovat). Jak se na úvodní stránce píše, portál vznikl v rámci grantového projektu, který má za cíl zmapovat dějiny této nezávislé iniciativy. Autoři stránky nejsou členy VONS a pouze se věnují jeho dějinám.

Petr Blažek

KONEC LUXUSNÍHO ZABIJÁKA

RESPEKT 49/08

Dříve než nasadí antibiotika

Jen drobná poznámka k článku o antibiotikách. Proč se autor Tomáš Pavlíček nezmínil o CRP vyšetření? Toto vyšetření by měli dělat praktičtí lékaři (bohužel ho nedělají, alespoň jsem se s tím v praxi nikdy nesetkala) dříve, než nasadí antibiotika. Toto vyšetření není drahé, je rychlé a velmi průkazné – pokud je přítomna bakteriální infekce (a tudíž oprávněnost případného nasazení antibiotik), vyšetření to prokáže.

Bohužel otázka nadužívání antibiotik má souvislost i s tímto vyšetřením – obecně praktičtí lékaři nepoužívají dostupné vyšetřovací metody a raději píší antibiotika. Je to asi jednodušší, že…

Ing. arch. Ivana Tichá

Upřesnění

V rozhovoru s Bernadette Higginsovou v minulém čísle jsme nedopatřením nezanesli autorizační opravy, které se týkaly jejího otce. Správně mělo být: „Můj otec sice nebyl formálně vzdělaný – pracoval jako dělník – , ale byl to velmi kultivovaný muž. Ir, který měl rád poezii a klasickou hudbu.“ Tímto se paní Bernadette Higginsové omlouváme.

Oprava

V odpověď na článek „Zlatá žíla IPB“ uveřejněný v Respektu 47/2008 (str. 16), kde se v pasáži nadepsané podtitulkem „Historie IPB“ stojí mimo jiné, že: „Ve statutárních orgánech banky, která rozhazovala peníze plnými hrstmi, tehdy seděl … vlivný muž ČSSD, advokát Miroslav Jansta…“, uvádím, že není pravdou, že bych kdy byl členem statutárního orgánu IPB, tedy Investiční a Poštovní banky, a. s.

JUDr. Miroslav Jansta

Skutečně jsme se dopustili omylu. Pan Jansta nebyl ve statutárních orgánech IPB, ale byl blízkým spolupracovníkem, právníkem a obchodním partnerem jednoho ze spolumajitelů banky, Antonína Charouze. JUDr. Jansta byl například předsedou dozorčí rady společnosti Vojenské stavby, jedné z největších firem vlastněných IPB a panem Charouzem. Charouz si ve své bance půjčil v 90. letech 7 miliard korun, které nikdy nevrátil.

redakce