Raději zadní řadu

Ten nápad je za miliony. Myšlenka zkřížit paradokumentární estetiku Záhady Blair Witch se žánrem apokalyptických filmů o monstrech typu Godzilla se může zapsat do historie jako ukázka geniálního producentského instinktu. Měl ho J. J. Abrams, stojící za velkými seriálovými hity, jako jsou Ztraceni nebo Alias. Projekt Monstrum vystihl nejlépe jednou větou na jakémsi z amerických serverů jeden z fanoušků: „Je to jako Zachraňte vojína Ryana, ale místo nacistů je tam obrovská příšera.“

Z hlubin kolektivního nevědomí

Slavná sekvence vylodění Spojenců v Normandii ve Spielbergově válečném filmu se stala milníkem a vzorem pro další filmaře vystavující své hrdiny extrémním situacím. Také v Monstru má nervní těkavá kamera simulovat pocit ohrožení, vyvolat v divákovi zdání, že je přímo v centru dění. Film nás po krátké expozici vrhá přímo do epicentra války. Jsme na Manhattanu, který právě přepadla záhadná stvůra. Možná spadla z vesmíru, možná vylezla z moře, ale v přeneseném slova smyslu se vynořila z hlubin kolektivního nevědomí Američanů.

Příběh o střetu s anonymním nepřítelem, který zaútočil náhle, bez varování a bez zjevné příčiny, pracuje s ikonografií útoku na WTC tak explicitně a bez zábran jako dosud žádný jiný film. Zdá se, že po embargu, které v prvních letech po zářijových událostech uvalil Hollywood na náměty, které by tragédii mohly evokovat, se…