DIETRICH BONHOEFFER: ETIKA
Přeložil Bohuslav Vik, Kalich, 457 stran
Německý evangelický myslitel otvírá svůj etický systém kapitolou Boží láska a rozpad světa. Výchozí lidská situace je pro něj konfliktem, roztržkou člověka s Bohem. Stud, svědomí, říkání pravdy, to jsou některé z jeho lidských kategorií. Bonhoeffer, který se v nacistickém Německu stavěl diktatuře aktivně na odpor a byl za to roku 1945 zastřelen, do své etiky zakódoval řadu aktuálních poselství, ovšem mnohé pasuje i dnes: „Ztráta minulosti a budoucnosti působí, že se život potácí mezi nejhrubším požitkem z okamžiku a dobrodružným hazardem. Jakýkoli vnitřní růst a jakékoli pozvolné zrání osobní i profesní náhle končí. Není žádný osobní osud, a proto ani žádná osobní důstojnost. Vážná napětí a vnitřně potřebná období čekání jsou nepřijatelná a nesnesitelná. To se projevuje v oblasti práce, stejně jako v oblasti erotiky.“
JACQUES LE GOFF, JEAN-CLAUDE SCHMITT:
ENCYKLOPEDIE STŘEDOVĚKU
Přeložil kol. autorů, Vyšehrad, 936 stran
Výkladový slovník, výjimečný rozsahem i pojetím: každé z více než osmdesáti hesel je samostatným esejem, přičemž témata jsou rozestřena doširoka: od stravování a sexuálního života středověkých lidí přes politiku a ekonomické vztahy k andělům a čarodějnicím. Vedle prací předních francouzských odborníků na středověk je kniha poskládána z příspěvků německých, anglických, amerických, italských, ruských a polských medievalistů.
FRANTIŠEK GELLNER: DRAMA, ROMÁN A FEJETONY. SPISY III.
Carpe Diem, 408 stran
Po osmdesáti letech vychází v jednom svazku jediné Gellnerovo drama Přístav manželství, román Potulný národ a fejetony.
„,Mé srdce již hladovělo po vašem zjevu!‘ Odtušila Pavla, tisknouc mu dlaně. ,Hleďte, jaká záře svítilen tklivě se objímá s modrým šerem, ach, pozorujete tuto vábnou hru barev, světla a stínu? Rcete, kam zve dnešní večer naše rozbolestněné duše?‘ Čvančara chtěl již říci: na Karlák. Ale pak ho napadlo, že snad již Vodrazil bude sedět u Hejlů, i pocítil velké sucho v krku. Proto pravil: ,Není vždy v naší moci jíti za hlasem svého srdce.‘“
STANISLAV STRUHAR: HLEDÁNÍ ŠTĚSTÍ
Přeložila Nikola Zejkalová, Volvox Globator, 112 stran
Svým druhým románem se Struhar (1964), emigrant, Vídeňák, majitel knihkupectví, básník a prozaik, zařadil do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících Čechů. Krouží kolem tématu domova, hranic a jejich překračování.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].