Lidský mozek je pořád záhadou

Ján Žilinský

(1985) studuje ekonomii na Harvardově univerzitě. V létě 2006 pracoval v kanceláři guvernéra Schwarzeneggera a v létě 2007 na London School of Economics a v bratislavském institutu INEKO. Je členem redakční rady studentského deníku The Harvard Crimson a autorem statí o politice a ekonomice.

Důvody krize jsou údajně ekonomické (příliš mnoho derivátů, iluze o stabilitě cen domů), politické (selhala regulace) a společenské (hluboké rozdíly mezi bohatými a chudými). Vysvětlení založená na analýze institucí, propojení a sítí jsou užitečná, ale neúplná. Výzkumy mozku naznačují, že některé přirozené rysy lidské povahy mohou být stejně tak odpovědné za dnešní situaci jako nízké úrokové sazby v posledních letech úřadování Alana Greenspana.

Poznání mozku má stále své limity – přibližně dvě stě seriózních vědců na světě má k dispozici nejmodernější techniku a aktivně se zajímá o jeho biologický základ a způsob, jakým jeho hmotná struktura a chemické složení ovlivňují naše myšlení a rozhodování. Poměr biologů k ekonomům je jen 2 ku 1, takže přístupy a metody výzkumu jsou různé.

Pracují s hypotézou (na rozdíl od většiny ekonomů), že chování lidí není vždy racionální. Tvrdí, že často nám selhává paměť nebo vnitřní disciplína. Například už v roce 1988 bylo prokázáno, že čtyřleté děti, které byly schopny odolat pokušení (například odmítly jednu čokoládu, aby dostaly dvě o den později), byly v dospělosti úspěšnější než děti, které byly netrpělivé. Dnes mohou ekonomové měřit aktivity mozku silnými magnety, a tak víme, které z jeho částí jsou aktivní, když pozorně přemýšlíme, a které dominují, když jednáme emocionálně. Moderní měření prokázala, že analytická inteligence sídlí ve stejné části mozku jako schopnost jednat trpělivě.

Znamená to, že bankéři, kteří denně pracovali s čísly, měli „trpělivé hlavy“, a trhy tedy už nemohly fungovat lépe? Takový závěr by byl chybný. Když jsou bonusy astronomicky vysoké, tak je pochopitelně náročné jim odolat. Dopamin v mozku způsobuje, že odměny jsou příjemné pro každého – a to nejen pro lidi. Mozky jiných savců reagují na pozitivní vjemy téměř stejným způsobem.

Namáhavé soustředění

Jelikož měnit mozek je nebezpečné a eticky pochybné, zlepšit se musejí pravidla ve firmách. Navrhuji například, aby bonusy nebyly vázány na předcházející čtvrtletí, ale aby byly tyto odměny za dlouhodobou vizi a odvíjely se od výkonu firmy za (například) dva roky. Není optimální, pokud jsou odměny vypláceny okamžitě – takový systém jednoduše podporuje nadměrné akceptování rizika ze strany manažerů.

Další lekcí je zjištění, že soustředění je nejen namáhavé, ale také vyčerpatelné. Když vědci přikázali jedné skupině lidí, aby si zapamatovala dvě čísla, a druhé, aby si pamatovala sedm čísel, první skupina splnila všechny následující úkoly lépe a rychleji než druhá.

Intenzivní pracovní prostředí tedy může vést nejen k soutěživosti a vysokým ambicím (jak se tradičně argumentuje), ale také ke snížené pozornosti zaměstnanců a občas také k obrovským omylům, jakým bylo masivní nakupování hypoték, které přispěly ke spuštění finanční laviny.