Daně, výdaje a další zbraně

Velká hrozba protekcionismu, tedy snaha států pomoci v čase krize sobě samým na úkor těch druhých, je snad po schůzce

G 20 ve Washingtonu zažehnána. Vlády budou mít tedy pro souboj s krizí jen takové nástroje, které znají učebnic ekonomie. Je to nepochybně dobrá zpráva, neboť jiné pokusy (například Čínou vyhlášený zákaz propouštění zaměstnanců ze soukromých firem) nevedou k cíli, jímž je nyní co nejkratší a nejméně hluboký průběh recese. Na druhou stranu, použití „správných“ nástrojů ještě nemusí vždy vést ke „správné“ politice.

Výhled pro jednotlivé ekonomiky se mění snad obden a zpravidla k horšímu. Jen v případě české ekonomiky klesl během pár týdnů výhled na růst HDP pro další rok z téměř čtyř procent (ministerstvo financí) přes 2,9 procenta (ČNB) až po 1,5 procenta (Mezinárodní měnový fond). A to ještě média poněkud opomenula alternativní (tedy pesimističtější, nikoliv však tragický) scénář centrální banky, který počítá se zpomalením ekonomiky až k půl procentu, což už zavání recesí.

Bezprecedentní nejistota v odhadech růstu ekonomiky poukazuje na to, že svět čeká velmi nepříznivý vývoj.Tato bezprecedentní nejistota v odhadech renomovaných institucí poukazuje na to, že svět stojí vskutku na prahu velmi nepříznivého vývoje, jehož konec a průběh lze jen těžko odhadnout. Proto není divu, že po aktivistickém přístupu k finanční krizi, který – jak se zdá – ušetřil světovou…