20 je víc než 7

Setkání hlav dvaceti nejvýznamnějších států ve Washingtonu minulý víkend předcházela nemalá skepse. Přijít se smysluplnými závěry není snadné ani na mnohem menších fórech, než bylo jednání tolika zemí. Kromě toho, jak pravidelní čtenáři Respektu tuší, možnosti států zasáhnout přímo proti počínající světové recesi jsou omezené. Přesto jsou výsledky jednání G 20 poměrně příznivé. Konec kapitalismu (který často předpovídají politici z našich luhů a hájů) se nekoná a mnohé body pětistránkové deklarace, na které se shodla nesourodá skupina zemí (G 20 zahrnuje například i Argentinu, Brazílii, Jihoafrickou republiku, Indonésii a Turecko), dávají vskutku smysl.

Co máme společné

Takový výsledek summitu zřejmě vychází z faktu, že jeho účastníci správně analyzují situaci, které čelí. Většina světových ekonomik přestala růst a finanční sektor se jen pomalu zotavuje z infarktové situace z letošního října. Před každou vládou stojí úkol zachovat „svou“ ekonomiku v běhu a tím zachovat práci a životní úroveň pro co nejvíce svých občanů. Vzhledem k rostoucí obchodní i majetkové provázanosti ekonomik je jen obtížně představitelné, že by bylo možné nastartovat ekonomiky jednotlivých zemí bez oživení alespoň části světové ekonomiky. Pomoc své zemi za cenu poškození ostatních (protekcionismus), tedy postup, který dramaticky prohloubil recesi 30. let, proto deklarace jednoznačně odmítla.

Bude třeba nemálo invence k tomu, aby…