Tajemství zakázaných komnat

Jaké to je vyrůstat na hradě? Podobně položená otázka v Česku, jež přišlo o svou šlechtu již před dávnými lety, na první pohled nemá smysl. Při setkání s básníkem a prozaikem Markem Šindelkou (1984) se však neodbytně vnucuje. Díky svým rodičům kastelánům (především matce, otec mu záhy zemřel) prožil dětství a dospívání na hradech Svojanov a Křivoklát. „Nebylo to vůbec nic zvláštního, když v takových prostorech žijete odmalička,“ říká student kulturologie, který v roce 2006 obdržel za svou básnickou sbírku Strychnin a jiné básně cenu Jiřího Ortena a letos v říjnu mu vyšel první román Chyba.

„Člověk to zkrátka bere naprosto samozřejmě, mít svůj hrad. Taky k němu máte jiný vztah než obyčejný návštěvník, neboť tajemství zakázaných komnat pro vás neplatí,“ dodá a podle výrazu ve tváři se právě přenesl do časů, kdy jako kluk spolu s bratrem a kamarády prolézali veřejnosti uzavřený pivovar na Křivoklátě, šermovali na zšeřelých půdách starého hradu, šplhali po jeho střechách, podnikali výpravy do tajuplných sklepení.

Tajuplná je i Šindelkova próza Chyba. Detektivní zápletkou s milostným příběhem prosakuje atmosféra hororu, sny se mísí se skutečností, úzkostné vzpomínky s akčními scénami. Autor však vehementně popírá vliv či inspiraci hradními zážitky. „Je to fabulace. Dlouho jsem o ději i postavách přemýšlel, studoval…