Šálek férové kávy

Den, kdy se ekonom Nico Roozen a misionář Frans van der Hoff poprvé potkali na vlakovém nádraží v Utrechtu, by rolníci ze zemí třetího světa klidně mohli slavit jako svůj svátek. Tehdy v polovině 80. let oba muže spojil zájem o spravedlivý globální obchod. Za tři roky, 12. listopadu 1988, pak představili světu svůj vynález, který měl dávné sny převést do reality. Princip nazývaný fair trade dnes podle odhadu odborníků pomáhá ke spravedlivému výdělku sedmi a půl milionům zemědělců v 58 zemích planety.

Byznys před kostelem

Jejich nápad nespadl z nebe. Kritické názory, že obchodníci z bohatých zemí při nákupu plodin tvrdě odírají africké, jihoamerické nebo asijské zemědělce, se v západní společnosti ozývaly už od padesátých let 20. století. Ve třetím světě se tehdy rodily nové nezávislé státy, ale obchodování s kávou, čajem, kakaem nebo banány dál drželi v rukou byznysmeni z bývalých koloniálních mocností.

Jenže zpočátku nebylo moc jasné, co se s tím dá vlastně dělat. Regulovat volný trh na mezinárodní úrovni kvůli životní úrovni nějakých domorodců nepřipadalo v úvahu. Charitativní organizace za podpory křesťanských církví a levicových aktivistů tak začaly alespoň samy nakupovat v Africe nebo Jižní Americe za spravedlivou cenu. Zboží se prodávalo před kostely po mších, v soukromých bytech a časem i ve zvláštních, dobrovolníky spravovaných…