SLAWOMIR MROZEK: BALTAZAR. AUTOBIOGRAFIE
Přeložil Ivan Zmatlík, Slovart, 246 stran
Polský spisovatel Mrozek prodělal mozkovou mrtvici, která mu způsobila afázii – ztrátu schopnosti mluvit. Když se mu řeč začala vracet, doporučila mu logopedka, aby v rámci terapie napsal novou knížku. Píše o dětství, mexickém exilu, o návratu domů. A tvrdí, že poté, co prodělal afázii, už se nejmenuje Slawomir Mrozek, ale Baltazar.
ARNOŠT LUSTIG: ZLODĚJ KUFRŮ
Odeon, 345 stran
Už od prvních povídek soustředěných v knihách Noc a naděje a Démanty noci se Lustig (1926) věnuje příběhům lidí, které postihl holocaust. Není tomu jinak ani v poslední knize. Odehrává se v terezínském ghettu, kde se do sebe zamilují čtrnáctiletý chlapec a dvanáctiletá dívka. Ludvíček vykrádá vězňům kufry podle svérázného morálního klíče, který si sám vytvořil. I Markétka nakonec pochopí, že aby člověk přežil, musí být ochoten udělat cokoliv.
PATRIK OUŘEDNÍK: O PRINCI ČEKANKOVI
Ilustroval Tomáš Přidal, Dybbuk, 89 stran
Jazykově vtipná, plná nápadů, bez křečí, bohatě ilustrovaná je tato pohádka o princi, který putoval za princeznou. Cestou se mu přihodila různá dobrodružství, například v království mamlasů. „Smutní mamlasové vůbec nemluvili, jenom tak stáli a koukali před sebe a nic neříkali. V tom smutném království žil totiž zlý a úplně praštěný král, který smutným mamlasům…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
