0:00
0:00
Prvních 15 minut1. 11. 20084 minuty

S Duchem svatým není legrace

Ježíš nás miluje a je totálně dobrej. Tuhle zprávu nemohl přeslechnout nikdo, kdo se v pátek odpoledne občas pohybuje kolem smíchovského nákupního centra Anděl. Stoupenci Triumfálního centra víry tu se španělkou a mikrofony přesvědčují jazykem teenagerských časopisů kolemjdoucí, aby přijali Boha do svého srdce.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: Jsou něčím přitažliví. - Autor: Karel Cudlín Autor: Respekt
↓ INZERCE

Ježíš nás miluje a je totálně dobrej. Tuhle zprávu nemohl přeslechnout nikdo, kdo se v pátek odpoledne občas pohybuje kolem smíchovského nákupního centra Anděl. Stoupenci Triumfálního centra víry tu se španělkou a mikrofony přesvědčují jazykem teenagerských časopisů kolemjdoucí, aby přijali Boha do svého srdce. „Nechtěla jsem je lacině skandalizovat,“ říká na adresu misionářských věrozvěstů s excitovaným, podbízivým projevem mladá režisérka Tereza Nvotová (1988). Na jihlavském festivalu dokumentárních filmů minulý týden představila svůj sedmašedesátiminutový snímek Ježíš je normální.

Pro Nvotovou byla sonda do nitra kontroverzní církevní komunity se sektářskými prvky návratem do dětství. Od sedmi let totiž po tři roky chodila na bilingvní americkou Školu budoucnosti, kde ji formovali učitelé spjatí s Hnutím víry, z jehož ideového podhoubí čerpají i pastoři z Triumfálního centra víry.

„Bylo tam hodně emociální prostředí,“ vzpomíná autorka na ústav, v němž neplatily běžné osnovy a kromě výuky angličtiny strávili žáci více času hrami. Na druhou stranu dětem dělal oblíbený třídní učitel zmatek v hlavách, když označoval Darwina za pomýlence a Beatles za satanistickou kapelu. Po přechodu do obyčejné, sterilní školy prý zažila adaptační šok. „A najednou mě začalo zajímat, jak to sakra všechno vlastně je,“ usmívá…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc