Papírová moc krajů
Krajské volby vyhrála ČSSD také díky slibům, že zásadně změní politiku na regionální úrovni. Teď je tedy namístě otázka, jaké jsou opravdové možnosti politiků sliby naplnit. Fakta sesbíraná z údajů o fungování krajů ukazují, že to vůbec nebude jednoduché.
Krajské volby vyhrála ČSSD také díky slibům, že zásadně změní politiku na regionální úrovni. Teď je tedy namístě otázka, jaké jsou opravdové možnosti politiků sliby naplnit. Fakta sesbíraná z údajů o fungování krajů ukazují, že to vůbec nebude jednoduché.
Vznik takzvaných vyšších územně správních celků sice předpokládala už česká ústava, nicméně trvalo až do roku 2000, než opravdu vzniklo 14 těchto nových jednotek (včetně poněkud jinak ustaveného hlavního města Prahy), které nahradily sedm krajů z předlistopadového období. Zákon dal krajům nejen samostatné pravomoci, jako je správa majetku, zřizování organizací či čerpání evropských fondů, což bylo jednou z hlavních motivací pro jejich vznik, ale uložil jim také povinnost dělat to, co měl původně na starosti stát: školství, administrativní úkony, státní dozor a podobně.
Menší dluhy
Politici si uvědomují význam krajů, a také proto byl zápas o jejich kompetence složitý. U ČSSD, za jejíž vlády kraje vznikly, opadlo původní nadšení pro decentralizaci moci poté, co regiony ovládla ODS. To může být také důvod, proč jsou finanční zdroje krajů i přes jejich rychlý růst v porovnání s velikostí státního rozpočtu skromné. V roce 2008 dorazí do krajů o něco více než desetina prostředků procházejících státním rozpočtem (zhruba 140 miliard korun z celkového objemu asi 1100 miliard korun). Více než polovina (zhruba 60 %) z těchto peněz…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu