Mohli bychom začít doma

Zdenek Slouka

(1923) je profesorem politologie. Byl politickým analytikem při americké okupační armádě. Přednášel na New York University, Columbia University, dále na univerzitě ve Washingtonu a na Lehigh University v Pensylvánii a naposled na Univerzitě Karlově. Od roku 1992 žije trvale v Praze.

Když píšu tyto řádky, když je o pár dnů později čtete, v kteroukoli hodinu plují mezi Libyí, Maltou a italským ostrovem Lampedusa a mezi Mali a Kanárskými ostrovy desítky člunů přeplněných lidmi z Afriky. Ne všechny doplují, ne všechny mají dostatek jídla a vody, ne všichni na nich přežijí. Jen na Maltu připluje denně 25 až 50 uprchlíků z africké bídy, ale už jich sem v jediném dni dorazilo i 180, na Kanárské ostrovy mnohonásobně víc. Ti, co přežijí, skončí za ostnatými dráty záchytných táborů ve španělských enklávách Ceuta a Melilla v Maroku nebo v Los Capuchinos v Malaze, v Itálii pak v Turínu, Trapani a Crotone. Nepočítejme už jen ve statisících. Mysleme v milionech.

A co je nám po tom? Ponechejme na okamžik bokem lidskou stránku. Problém se nás dotýká hned dvakrát. Česká republika začne za dva měsíce předsedat Evropské unii a vytyčovat agendu. Problém afrického exodu bude mít před sebou, EU dosud nemá jasnou imigrační politiku. Ani my tu svoji nemáme. Co s tím? Možná se nám podaří totéž, co našim předchůdcům v předsednickém křesle, že jako oni po půl roce…