Jistý je jen Mars

Malý Izák mamince vzrušeně vykládá, že americký prezident pošle kosmonauty na Mars, a ta se zeptá: „A bude to dobré pro nás, pro Židy?“ Tak trochu v duchu této anekdoty se dnes američtí badatelé ptají, co nadcházející volby přinesou vědecké komunitě. Čtyřicet tisíc akademiků ze Spojených států zformulovalo přes tři tisíce otázek, z nichž nich pak výbor s názvem Science Debate 2008 vybral čtrnáct, které položil oběma prezidentským kandidátům. Ale abych vědcům z USA nekřivdil, neptali se jen na to, kolik jim Obama nebo McCain dají peněz na bádání či jak budou respektovat akademickou svobodu. Spíše je zajímalo, jak se každý z kandidátů postaví k otázkám, které s vědou souvisí, ale zároveň ji přesahují a ovlivní každého. Jak udržet náskok Ameriky v technických inovacích? Jak se postavit ke změně klimatu, k devastačnímu rybolovu v oceánech, k zajištění udržitelných zdrojů vody a energie? Jak zlepšit vzdělání, zdraví a bezpečnost obyvatel?

Není překvapivé, že oba kandidáti prohlašují výzkum a inovace za prioritu. Zajímavější je, co zbude, očistíme-li jejich prohlášení od obecných frází o silné a nezávislé vědě a podpoře vzdělanosti. Obama slibuje během příští dekády zdvojnásobit federální podporu základnímu výzkumu. McCain je opatrnější a více spoléhá na soukromý sektor. Rozdíl je vidět i v přístupu ke globálnímu oteplování. Obama chce, aby se…