Další na řadě?

Čeká některou postkomunistickou zemi osud Islandu? Dramatický kolaps hospodářství této země, jenž ohrozil úspory smolařských vkladatelů nejen z Británie, upozornil na další riskantní, byť zapadlé kouty světového finančního systému. K exotickým potížím, které se kupí na stolech rozhodujících politických činitelů, patří stabilita ukrajinské hřivny, následky splasknutí lotyšské realitní bubliny a znepokojivá slabost Maďarů pro půjčky ve švýcarských francích.

Při finančních otřesech jsou obzvláště ohroženy právě takové země jako postkomunistické ekonomiky na východě Evropy. Zaprvé proto, že stoupající zahraniční investice tam jdou ruku v ruce s ohromnými schodky běžného účtu (ve třetím čtvrtletí loňského roku bylo Lotyšsko v deficitu ve výši 26 procent HDP). Zadruhé není pravděpodobné, že by jejich centrální banky a vlády dokázaly mobilizovat finanční prostředky v takové výši, jak to teď dělají velké ekonomiky Západu. Několik bank už zkrachovalo a akciové indexy na burzách strmě klesly. Vyzmizíkovaly tak roky úspor. Ceny kreditních swapů, do nichž se promítá, co si trhy myslí o bonitě dlužníka, kolísají od uklidňujících až po znepokojivé (viz mapa). V houstnoucí atmosféře zvedla maďarská centrální banka 22. října úrokové míry z 8,5 procenta na 11,5 procenta.

Porcování ruského medvěda

Pro země, které těžily z velkých finančních zahraničních toků z lůna vysoce spekulativně…