Sarkozyho gejzír

Francouzský prezident Nicholas Sarkozy vychrlil minulé úterý na poslance Evropského parlamentu tolik nápadů, že i kdyby jich byla vážně zvažována desetina, pořád by si hyperaktivní lídr zachoval image akceschopnosti. Navrhl například vznik ekonomické vlády pro eurozónu nebo vznik evropských suverénních fondů, které budou bránit evropské strategické podniky před vstupem „nepřátelského“ kapitálu. A navrhl také, že by se on sám stal na jeden rok „prezidentem Evropské unie pro eurozónu“.

Začněme tím, co tentokrát neřekl. Nezaútočil totiž na Evropskou centrální banku (ECB) a naopak pravil, že ta musí zůstat nezávislá. Tady Sarkozy obrací. Kdykoli totiž mluvil na hospodářské téma předtím, neopomněl upozornit ECB, aby snížila úrokové míry, a zdůrazňoval na to, že nezávislost ECB musí být omezena.

Sarkozyho návrh na vznik hospodářské vlády pro eurozónu má jistou racionalitu. Eurozóna nepochybně potřebuje posílit koordinaci ministerstev financí, zvětšit rezervní fondy pro horší časy a dříve nebo později bude potřebovat větší vlastní rozpočet, který má každá jiná důležitá měnová unie.

Je však otázka, zda právě tohle měl Sarkozy na mysli. Většímu rozpočtu by zřejmě padly za oběť obrovské výdaje na zemědělství, což by se právě Francouzům sotva líbilo.

Myšlenka na vznik unijních suverénních fondů, které by bránily důležité evropské podniky před laciným výprodejem do světa, by také stála hodně peněz, které…