Lavička s ideály

Dvakrát do rádia, do hlavních zpráv v televizi, druhý den zase do rádia a mezitím si sám o sobě číst v novinách. Tolik zájmu o jednu svou školní práci zažije málokdo. Student, který v každoroční soutěži dostane Národní cenu za studentský design, si svých patnáct minut slávy může pěkně užít. A využít.

Letos měl tohle štěstí šestadvacetiletý absolvent designu výrobků Roman Vrtiška, jehož tvář i lavička, kterou navrhl, jsou teď na pár dní docela známé. Spousta novinářů chtěla najednou vědět, že to je lavička určená pod stromy v městských ulicích, že ji navrhoval rád a čím ji natíral. Roman Vrtiška je z toho trochu nesvůj, ale ochotně všechno už popáté vysvětluje. V Česku vychází ze škol každý rok desítky studentů designu, ale práci v oboru jich najde jenom pár. Takže vůbec není na škodu dát o sobě trochu vědět.

Vyrostl v Horoměřicích u Prahy a po základní škole se přihlásil na keramickou průmyslovku v Karlových Varech. Dílem kvůli neurčitému pocitu, že by chtěl, „aby po mně něco zůstalo“, dílem proto, že to z domova nebylo daleko. Také na Vysoké škole umělecko-průmyslové začal studovat porcelán a keramiku, pak si to ale rozmyslel: „Nechtěl jsem zůstat jen u jednoho materiálu, spíš mě baví zjišťovat pořád něco nového. Třeba jak funguje výrobní proces ve sklárně nebo co mají uvnitř mobily.“ Proto přestoupil do ateliéru Design výrobků. Jedna…