Historie psaná hrdiny

V záplavě smutných osmičkových výročí konečně přichází jubileum radostné – slavíme devadesát let existence republiky. Ta doba v sobě tají velké a nečekané inspirace.

Pošlete mne zpátky

České dějiny se většinou vyprávějí na příběhu celého národa. Jako by pro individuální osudy nebylo místo. Tento kolektivní úděl pak smývá nejen osobní odpovědnost jednotlivců, ale zároveň jaksi zahaluje jejich hrdinství.

Ladislav Holý ve své zajímavé studii Malý český člověk a skvělý český národ popisuje, jak je v Česku oblíbené potlačovat individualismus a hovořit zejména o charakteru národa. „Malý český člověk jako ideální příslušník svého národa má kořeny v národní mytologii. Český národ přežil tři staletí útlaku nikoli díky svým hrdinům, ale díky malým českým lidem, kteří národ tvořili,“ píše Holý.

V tomto duchu vypráví minulost i prezident Václav Klaus, podle něhož komunismus nepomohli svrhnout otevření odpůrci režimu, ale obyčejní lidé, kteří svou lhostejností a pracovním šlendriánem rozleptali totalitní stát.

Tato teze je příjemná, lze se v ní dobře schovat, mluvit o tom, že to osud či okolnosti rozhodly.

Ukazuje se, že tu vždy žili lidé, kteří se nenechali zlomit.Naše dějiny však vyprávějí něco jiného, vždyť je psali fascinující lidé, kteří vybočovali. Republiku založil muž, který disponoval neuvěřitelným rozhledem a znalostmi a se dokázal vzepřít…