Foukálek
Kašlat na zapšklé direktivní příručky o výchově a rady doktorů brát s rezervou.



Kašlat na zapšklé direktivní příručky o výchově a rady doktorů brát s rezervou. Neočkovat, pokud nejde o život, spát s miminem v posteli a koupat ho jen jednou za čas. Říká se to nejen mezi „alternativními“ matkami. Těmi, co malé tahají celé dny v šátku, místo do pampersek je balí do hadrových plen, na hračky, kromě dřevěných, u nich platí embargo, a jen co povyrostou, nutí chlapečky tlačit kočárek.
I mezi matkami, které na netu sjíždějí místo biopříkrmů designy nejnovějších kočárků a aromaterapii se hlasitě smějí, totiž dnes letí „koncept kontinua“ Jean Liedloffové.
Dítě prý nekřičí natruc ani z dlouhé chvíle, samotné v postýlce trpí úzkostí, a tedy nemučme své děti, kdo by to ostatně chtěl. Jen se to tu jaksi vžilo. Pláč mimina opuštěného za špryclemi nebrat vážně, jeho důvěru v nás zklamávat zas a znova. Liedloffová radí nosit všude s sebou, chovat, chovat, chovat. Kdo si to může dovolit, chodí navíc s mrňousem plavat nebo na masáže, kojenci se učí „létat“ a my se biflujeme miminkovštinu a každé odepření piškůtku odtrpíme výčitkami svědomí.
Liberální výchova bude mít vždy své zastánce. A právem. Lepší při nejhorším rozmazlený fracek než úzkostné dítě bublající zlobou po nespravedlivých výprascích.
Ovšem aby nám kojenci radili, co máme dělat, protože to vědí lépe než my?
Aby rozhodovali o tom, v čem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu