Usvědčit celebritu

Chcete vědět, kolik vloni vydělal Jaromír Jágr? Zajímá vás, jaké plastické operace má za sebou stálice české pop music Helenka Vondráčková? A kolik kdo z českých hvězdiček přibral nebo kdo s kým spí?

Mě občas ano. Nejdříve jsem začala poněkud stydlivě nakukovat přes ramena svým spolucestujícím v ranním metru. Nenápadně jsem očima přejížděla výrazně barevné titulky na stránkách nejprodávanějšího českého deníku Blesk. Podrobnosti jsem se bohužel touto metodou nedozvěděla, písmenka v textu byla příliš malá. Potom jsem se osmělila, koupila si ho a přečetla od začátku do konce v naší kuchyni. Co kdyby mě náhodou někdo v metru viděl… A tak mě lapil svět, který mi byl do té doby zcela vzdálený, a začala jsem si bulvár občas kupovat.

Samozřejmě že mě mnohem více než celebritky zajímají lidé, u kterých to celé v metru začalo a pro něž je možná bulvární tisk jediným, který čtou. A tak zatímco listuji kýčovitě barevnými stránkami, snažím se přemýšlet nad tématy bulváru, která hýbou většinou společnosti. Snažím se objevit emocionální svět jeho čtenářů. Asi si rádi popláčou nad těžkým osudem některého idolu, ženám se zatají dech nad krásnými šaty a možná že všichni občas pocítí v srdci osten závisti. Závidí jim majetek, lásku, peníze… Zkrátka „šťastný“ život vyvolených. Možná své osudy považují za příliš nevýrazné, a tak si pak rádi mezi sebou povídají o těch druhých, vyvolených – a rádi je vidí při něčem nízkém, aby si potvrdili, že ani jejich „hvězdný“ život není bez poskvrnky.

V minulém čísle Respektu vyšel text o údajném udavačství, kterého se měl dopustit dvacetiletý student a později světově proslulý spisovatel Milan Kundera. Tuto zprávu převzala téměř všechna česká média.

Nepoznávala jsem lidi, před nimiž bych se s bulvárem v metru styděla. I je najednou fascinovalo temné tajemství někoho slavného. Věta, „jak to ten Kundera mohl udělat“ byla slyšet všude kolem. Jistě, Kundera je na rozdíl od Helenky a Sagvana Tofiho autor vysoké literatury – jenže přístup k němu měla většina novinářů a čtenářů podobný, jako má bulvár a jeho čtenáři k celebritám. Nešlo o porozumění dílu současného spisovatele ani činu dvacetiletého studenta v totalitním režimu. Šlo o to vyprávět příběh někoho slavného a chytit jej při něčem skutečně nízkém. Nevypovídá ale naše bulvární vzrušení nad intelektuální celebritou také něco o nás?