Mateřská školka jinak

„Co to je?“ „To je sýr,“ říká chlapeček Levin. Hovoří ovšem o kouscích dřeva, které soustředěně odlupuje z trouchnivého klacíku. Další děti, oblečené do důkladných pracovních bundiček a kalhot, vrtají klacky společným úsilím díru v zemi. V lese se toho ale dá podnikat mnohem víc. Někdy si dělají různé stavby, jindy dostanou také pilník nebo pilku a mohou vyrábět složitější věci. Od učitelů si mohou půjčit ještě také šátky nebo provázky.

Hračky ale děti v téhle školce nemají. „My si hrajeme samy,“ vysvětlují. Je jim mezi třemi a pěti lety a svoje dny tráví v lese nedaleko Drážďan. Stejně jako další desítky dětí, které navštěvují čtyři stovky takzvaných lesních školek (Waldkindergarten) v Německu, Nemají většinou žádnou budovu, fungují mezi stromy, kde děti také jedí a spí. Z hlediska školského systému jsou waldkindergarten školky jako všechny ostatní a dostávají také stejné příspěvky z veřejných peněz.

Nejde o to, že by všechny děti musely strávit dětství v lesním porostu. Tenhle příklad z Německa ukazuje, že péče o děti v předškolním věku může vypadat různě. A že nemusí probíhat jen v budově, kde každá polička na bačkůrky musí odpovídat přísným normám. V Česku určují předpisy ministerstva školství velmi podrobně, jak se děti mají ve školce vzdělávat a hlavně jak má školka vypadat. Jedině takové je stát ochoten vyplácet příspěvky.
…