Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Průmyslový palác shořel

Ve čtvrtek večer zničil oheň levé křídlo Průmyslového paláce, dominanty pražského Výstaviště. Krátce po požáru odhadovali hasiči škodu až na jednu miliardu korun. Spekulace o příčině požáru se naplno rozběhly už v době, kdy vyšetřovatelé ještě žádné informace neposkytovali – zničené křídlo paláce měl totiž pronajaté Jan Kočka, bratr před týdnem zavražděného Václava Kočky a tedy člen rodiny, jejíž jméno se objevilo v Kubiceho zprávě v souvislosti s napojením na organizovaný zločin.

Průmyslový palác byl otevřen v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy, později sloužil nejen jako výstavní prostora, ale i jako místo sjezdů Komunistické strany Československa. Je zapsán na seznamu kulturních památek.

Členství v komoře povinné

Lékaři musejí být nadále členy své profesní komory. Ústavní soud odmítl návrh senátorů na zrušení povinného členství. Kritici komoře vyčítají, že je ve své stávající podobě spíše zpolitizovanou odborovou organizací než profesním sdružením. A dodávají, že povinné členství odporuje představám liberální společnosti o svobodě sdružování. Soud dal však za pravdu obhájcům povinného členství, podle nichž není komora běžným spolkem, nýbrž veřejnoprávní korporací, jejímž prostřednictvím vykonává stát dohled nad profesionalitou a etikou lékařů. Pokud jde o politizaci, tvrdí zastánci komory, že je to nestranická otevřená organizace, do jejíchž orgánů může kandidovat každý člen.

Agresivita žáků roste

Agresivita, hrubé urážky na adresu učitelů, šikana, drogy, alkohol, cigarety – podle téměř devadesáti procent pedagogů jsou to stále častější charakteristiky chování žáků na základních školách. Vyplývá to z průzkumu, který zadala Asociace učitelů základních škol. Mezi příčinami tohoto stavu výzkum uvádí špatnou výchovu v rodině, agresivní televizní pořady a počítačové hry nebo nedostatek mužů ve školství.

Učitelé navrhují tvrdá odvetná opatření – například výstražné dvoudenní vyloučení ze školy, které by mělo rodiče upozornit na to, jak se jejich dítě chová. Je ovšem otázka, nakolik může kritickou situaci řešit tvrdost ze strany učitelů. A nakolik ji může vůbec něco vyřešit, dokud učitelé nebudou mezi možné příčiny agresivního chování žáků na předním místě zahrnovat i nedostatky škol a svoje vlastní.

Do USA bez víz

Češi budou cestovat do USA bez víz. Minulý týden to oznámil prezident George Bush. Kromě Česka padne vízová povinnost pro dalších šest států, například Slovensko. Bush naznačil, že ke zrušení dojde asi do měsíce.

Internet opět do škol

Vláda na konci minulého týdne schválila plán ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) na financování informačních technologií ve školách. Mezi lety 2009 až 2013 by na internetové připojení, vybavení škol a vzdělávání učitelů mělo přitéct přes tři miliardy korun. Kromě zdrojů ze státního rozpočtu se počítá s penězi z evropských fondů i spoluúčastí škol samotných.

„Hlavní smysl té části koncepce, která se týká přímo internetu, je podpořit zejména malé školy, kde internet dosud nemají nebo kde disponují jen na dnešní poměry pomalým připojením,“ uvedl pro zpravodajský server Aktualne.cz ministr Liška.

Zpráva o životním prostředí

Podle vládní zprávy o stavu životního prostředí v roce 2007 dýcháme stále horší vzduch. Kvalita ovzduší se sice loni díky mírné zimě a dobrým rozptylovým podmínkám zlepšila, emise z dopravy, energetiky a průmyslu však narůstají. Regionem s nejhorším ovzduším zůstává podle vládní zprávy Moravskoslezský kraj.

Z dat o množství jemných prachových částic ve městech lze podle zprávy odhadnout, že jejich emise zavinily loni o 2,4 procenta vyšší úmrtnost. Na třetinu také vzrostl vinou špatného ovzduší počet alergických dětí. Podle odborníků z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se v poslední době zvyšuje výskyt astmatu u dětí právě na Ostravsku.

Vládní zpráva také konstatuje, že mírně rostou emise skleníkových plynů. Nadále tak Česko patří k největším producentům skleníkových plynů v Evropě. Zatímco průměr evropské sedmadvacítky činí deset tun na obyvatele ročně, v Česku je to o čtyři tuny víc. Jestli se znečištění ovzduší v budoucnu sníží, není jisté.

Svaz průmyslu minulý týden vyzval vládu, aby kvůli světové finanční krizi nepřijímala další ekologické zákony, které by prý podnikatelům zatížily rozpočet. Průmyslníci chtějí, aby vláda nezakazovala páteční jízdy kamionů ani nepřijímala evropskou normu o ochraně ovzduší, která má snížit emise skleníkových plynů. Podle ministra životního prostředí Martina Bursíka se jedná o extrémní požadavky, ministr dopravy Aleš Řebíček a ministr průmyslu a obchodu Martin Říman však vyslovili s požadavky průmyslníků souhlas.

Hlasování o nedůvěře vládě

Tento týden se pokusí opoziční ČSSD už počtvrté otestovat soudržnost tábora Mirka Topolánka – ve středu vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Datum po krajských volbách a prvním kole senátních voleb slibuje větší drama než v předchozích případech. Průzkumy potvrzují, že ODS ve volbách ztratí část svých pozic právě na úkor ČSSD, což může v nejsilnější vládní straně vyvolat napětí. Pokus o vyslovení nedůvěry bude také zkouškou loajality koaličních poslanců, kteří se nějakým způsobem vzepřeli vedení svých stran. V historii České republiky se však ještě nikdy nestalo, že by vláda padla po vyslovení nedůvěry. Ani tentokrát pozorovatelé neočekávají, že by tomu mělo být jinak.

Státy podléhají krizi

Island se ocitl na pokraji bankrotu. Tamní vláda znárodnila banky, lidé přišli o velké peníze v investičních fondech a připravují se na utahování opasků. V katastrofální situaci se ocitli především ti Islanďané, kteří se zadlužili v eurech.

V minulosti bylo kvůli nižším úrokům výhodnější brát si půjčky či hypotéky v cizí měně – úrokové sazby pro půjčky v islandských korunách byly totiž vyšší, centrální banka jejich zvyšováním bojovala s inflací. Po pádu islandské koruny však nejsou dlužníci schopni „eurové“ půjčky ze svých platů splácet. Zhroucení ekonomiky vyvolala kromě špatné politiky centrální banky také skutečnost, že islandské banky měly v zahraničí aktiva i dluhy desetkrát převyšující HDP země. S nástupem světové krize ztratila aktiva hodnotu, dluhy však zůstaly a vláda nemá dost peněz, aby se za banky zaručila.

Úder dostaly i dva státy střední Evropy – Maďarsko a Ukrajina. Evropská centrální banka udělala výjimku a Maďarsku poskytla úvěr pět miliard eur, přestože tento stát není součástí eurozóny. Maďarská ekonomika už několik let trpí velkými problémy, které se teď pod tlakem světové finanční krize naplno projevily. Podobně je na tom Ukrajina, která požádala Mezinárodní měnový fond o půjčku ve výši 15 miliard dolarů. Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn prohlásil, že očekává žádosti o pomoc i od dalších států a že fond je připraven ji poskytnout.

Záchranný plán pro Evropu

Summit premiérů států EU schválil plán na pomoc finančním trhům ve výši dvou bilionů eur, jehož základy vznikly několik dní předtím v neděli na setkání států eurozóny. Současně se objevily další náznaky, že EU si uvědomuje nutnost koordinace, když Evropská komise navrhla zavedení minimální hranice pro pojištění vkladů na 100 tisíc eur (což je dvakrát větší suma, než jakou navrhuje česká vláda).

Summit také potvrdil odhodlání EU bojovat s globálním oteplováním a do konce roku má v úmyslu dohodnout plán na snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020. Některé státy (Polsko a Itálie) hrozily, že budou tento plán vetovat, ale tuto hrozbu se podařilo odvrátit.

Dva roky pro novináře

Vietnam se pomalu mění, ale pod heslem – všeho do času. Minulý týden poslal tamní soud novináře Nguyena Viet Chiena (56) na dva roky do vězení za jeho článek o jednom z hlavních korupčních případů v zemi. Novinář popisoval korupci z roku 2006 na ministerstvu dopravy, do níž měli být zapleteni i nejvyšší úředníci. Policie pak ale reportáž ohodnotila jako „přehnanou a škodlivou“ a začala novináře stíhat.

Původně byli obviněni dva novináři, jeden byl však osvobozen. Organizace na obranu lidských práv ve světě podle serveru BBC vidí v případu snahu režimu odstrašit další novináře od podobných článků, jichž se v poslední době ve vietnamských médiích objevilo více.

Odchod z Iráku

Američtí vojáci by mohli opustit Irák koncem roku 2011. Vyplývá to z předběžné dohody, kterou s iráckými představiteli vyjednal americký ministr obrany Robert Gates.