0:00
0:00
19. 10. 20083 minuty

Finanční krize v zeleném vidění

V západním i českém tisku probíhá debata o tom, jak finanční krize ovlivní globální ekonomiku a náš pohled na ni.

V západním i českém tisku probíhá debata o tom, jak finanční krize ovlivní globální ekonomiku a náš pohled na ni. Padají silná slova jako konec liberálního kapitalismu. Jeho zastánci kontrují argumentem, že liberální kapitalismus přinesl světu bezprecedentní růst bohatství a jedna, byť velká krize na tom nemůže nic změnit.

Přestože druhá teze je bezpochyby směrodatnější, nynější globální krize a její řešení přináší jisté korektury, které by měli vzít skalní liberálové v úvahu. A možná nikde jinde nejsou tyto změny patrnější než v pohledu na ochranu životního prostředí.

↓ INZERCE

Logika tohoto tvrzení je jednoduchá. Zastánci větší státní intervence ve prospěch ochrany životního prostředí dosud naráželi na námitky o tom, že nelze křivit trh, popřípadě zavádět nové daně. Dotace do výroby slunečních kolektorů? Náhrada topení uhlí biomasou v úsporných kotlích? Větší zdanění silniční dopravy ve prospěch železniční? Omezování emisí uhlíku? Každý bod moderní ekologické politiky se na pozadí záře hesla „Trh bez omezení“ mohl zdát jako škodlivý, nesystémový, nebezpečně socialistický. Tak to alespoň prezentovali tržní fundamentalisté. Jenže máme za sebou zkušenost z finanční krize a je třeba vysvětlit pár otázek.

Celkem všichni přijali nutnost vládních zásahů do hroutících se trhů. Přebírání ohrožených bank, vykupování špatných úvěrů, schvalování sanačních balíků peněz. Argument byl vlastně jeden, ale pádný: pokud se to neudělá, svět se bude řítit do…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články