Zpráva o hranici
Občas jsem zatoužil zajet na hranice impéria, kde příchozímu nelze tak zaslepit oči.
Andrzej Stasiuk
(1960) je polský básník, spisovatel a publicista. Získal řadu ocenění, několikrát byl nominován na polskou literární cenu NIKE. V češtině mu vyšly Haličské povídky (1995, česky 2001), Jak jsem se stal spisovatelem. Pokus o literární biografii (1988, česky 2004). Je rovněž autorem četných novinových fejetonů.
Zabajkalsk vypadal zpustle. Všechno bylo zašedlé a začouzené. Vyvolával zdání, jako kdyby ho už postavili takhle zničený a opuštěný. Jen nádraží bylo udržované. Z vlaku s námi vystoupilo několik desítek Číňanů se zavazadly. Pod dohledem ruských pohraničníků zdolávali železný můstek nad kolejemi a mizeli jeden za druhým.
Ještě jsem neviděl, aby se takové množství lidí s tolika zavazadly tak rychle natlačilo do několika autobusů a dodávek a vzápětí beze stopy zmizelo. My jsme šli hledat hotel. Ve městě byl jen jeden, jmenoval se Rossija, patřil dráhám.
Extrémní turistika
Nikdo z místních s námi do Zabajkalska nepřijel. Naše tváře, boty a baťohy budily všeobecnou pozornost. Kdoví – možná jsme byli dokonce prvními Nerusy a Nečíňany, co sem kdy přijeli. Slečna na recepci nám vzala pasy a déle než hodinu se radila s kolegyněmi v kanceláři hotelu. Nakonec se ukázalo, že zůstat sice můžeme, ale jenom na jednu noc a kromě toho nesmíme nikomu říct, kde bydlíme.
Ráno jsme v baru potkali Valerije. Snídani…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu