Tenkrát na Vltavě

Když Roman Procházka skončil jako strojvedoucí u Českých drah, nechal se zlákat mořem. Po osmi letech však námořníka přece jen ovládl instinkt suchozemce. Když jednou po cestě, která začala před mnoha dny v New Orleansu, vjížděli do delty Dunaje, došlo mu, že řeka a její proměnlivé břehy jsou prostě fantastická věc.

Dnes půjčuje hausbóty na jihomoravském Baťově kanálu, prodává dovolenou na hausbótech ve Francii a v posledních měsících čím dál častěji přemýšlí o tom, že se do budoucna zaměří na Vltavu. Jihočeský hejtman by totiž rád tuto populární řeku přestavěl na rušnou výletní trasu. Ta by měla podle svých propagátorů do oblasti přivézt na parnících z Prahy turisty a jejich peníze. Kouřící motory by ovšem zároveň mohly snadno z Vltavy definitivně vyhnat i poslední zbytky romantiky.

Šance, nebo mýtus?

První fáze projektu „splavnění Vltavy“ začala v půli září u Českých Budějovic. Počítá se s bagrováním říčního koryta, modernizací dvou jezů a stavbou dvou plavebních komor mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Řeka musí být hluboká minimálně 160 centimetrů a široká dvacet metrů, aby tudy mohly proplouvat lodi do nosnosti 300 tun. V laické řeči to znamená zhruba 40 metrů dlouhé výletní lodě převážející několik desítek turistů. Náklady se odhadují přibližně na 900 milionů korun. V dalších fázích má navázat splavnění Vltavy až do Prahy:…