Film pro dospělé
Sedmé nebe je komorní drama i černá komedie o milostném trojúhelníku obyčejných lidí, penzistů z bývalé NDR.
Zavalitá starší paní rázuje přes park s kalhotami přes ruku. V novostavbě zazvoní u dveří a otevře jí bělovlasý muž. Svlékne si kalhoty a zkouší si ty, které mu žena přinesla. A najednou se ti dva na sebe vrhnou a zhroutí se v objetí na koberec. Spojení nahých starých těl pokračuje v rozházených peřinách. A najednou střih: táž žena v jiném bytě vaří a kolem ní se nevšímavě motá jiný polonahý starý muž.
To je začátek filmu Andrease DresenaSedmé nebe. Snímek dostal cenu poroty v sekci Jistý pohled na festivalu v Cannes a nejspíš ho čekají i další ceny. Avšak ta hlavní Dresenovi patří za odvahu bořit prostým filmovým jazykem velké tabu: společnost založená na kultu mládí ještě pořád předpokládá, že staří lidé nemohou a nemají cítit vášeň. Sexualita seniorů má obecně punc jakési zvrácenosti. Souvisí to nejspíš s odsouváním stáří do ústraní, ale nejspíš i s podvědomě přežívající falešnou náboženskou morálkou.
Sami nad sebou jako nad propastí
Sedmé nebe je komorní drama i černá komedie o milostném trojúhelníku obyčejných lidí, penzistů z bývalé NDR. Mají své malé byty, zahrádky a chemlonové dečky, své přátele a koníčky. Inge je kolem pětašedesáti. Nejspíš nikdy nebyla krasavice, ale je příjemná a ráda žije. Zpívá ve sboru, má dceru a vnoučata a přivydělává si správkami oblečení. Werner, její muž, je o něco starší, pohledný, slušný a nudný. Inge a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu