USA před nárazem

Sedmkrát vystoupil prezident Bush na místních televizních obrazovkách. Sedmkrát vylíčil v temných barvách katastrofu, která nastane, pokud americká vláda nenapumpuje sedm set miliard dolarů do hroutících se finančních institucí na Wall Street. Odpověď je zdrcující – před kamerami tady vystupují kongresmani se štosy vytištěných e-mailů od svých voličů v rukou. Voliči varují: neopovažte se pro něco takového zvednout ruku, je-li vám znovuzvolení milé. Za čtyři týdny se totiž nekonají jenom prezidentské volby, ale také volby do Kongresu. Většina členů Sněmovny reprezentantů, která záchranné opatření minulé pondělí odmítla, to má ve svých okrscích nahnuté.

Konec září je přitom na první pohled idylický čas. V Coloradu je nebe den po dni modré, vzduch se tetelí v poledních vedrech a stromy ještě neshodily křiklavě žluté listí. Amerika tady v Denveru stále pulzuje v rytmu všech zaběhaných zvyklostí – po silnicích se prohánějí ta nejlepší auta, do oblohy se zapichují blyštivé mrakodrapy, obchody přetékají tím nejrafinovanějším zbožím.

Pod touto idylou je však rozklížená Amerika, která ztrácí nervy. Lidé vlastnící tři auta a vilku na předměstí mluví o tom, jak je jediná výplata dělí od finančního bankrotu – pokud jejich firma nedostane další půjčku na mzdy, nezaplatí oni svoje vlastní splátky a jejich život se zhroutí. Jiní znechuceně popisují, jak stráví ve dvou džobech sedmdesát hodin týdně a stejně vydělají polovinu toho co před pár lety, když přišli o svou původní dobrou práci. Další se zase pochmurně ujišťují, že oni měli zatím štěstí – pokud je tedy štěstím to, že jejich peníze v podílových fondech ztratily jenom polovinu své hodnoty.

Nad vším se vznáší strach a neskrývaná nenávist. Pomáhat bossům z Wall Streetu tady nechce snad vůbec nikdo. Když padali na ústa obyčejní lidé, slýchávali poučky o konkurenci a volných trzích. Teď před nimi klečí na kolenou ministr financí, jenž býval šéfem investiční banky Goldman Sachs, a tudíž je vlastně spoluviníkem současné krize, a prosí je o sedm set miliard. Autor tohoto článku již několikrát slyšel od rozkurážených Američanů věty o občanských nepokojích a hořícím Washingtonu.

Zároveň tu však vládne beznadějný pocit, že je Amerika v pasti. Pokud půjdou ke dnu finančníci, stáhnou s sebou do propasti všechny. Na konci letošního září připomíná Amerika luxusní zaoceánský parník, který se nezadržitelně šine proti ledovci. Cestující tvrdí, že za všechno může kapitán a posádka, a křičí na ně, ať se neodvažují brzdit. Následuje hádka, kterým směrem vlastně trhnout kormidlem. Během té zaslechnete nejtemnější výhrůžky i nejdivočejší podezření. Jediné, co tady v Americe v těchto dnech určitě neuslyšíte, je poznání, že celá rozhádaná země je na jedné lodi.