Odkud jsou čerpány peníze na pokuty státních institucí?

Nejvyššímu soudu byla nedávno udělena pokuta ve výši 40 milionů korun. Zajímalo by mě, odkud peníze na pokuty státní orgány čerpají (z peněz daňových poplatníků?) a jak konkrétně státní instituce bolestivý účinek, jež by pokuta jistě měla mít, pocítí?

JAN VLAČIHA

Ptali jsme se Radka Ležatky z tiskového oddělení ministerstva financí a mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga:

Organizační složka státu musí podle zákona pokutu a penále za nedodržení rozpočtové kázně uhradit ze svého rozpočtu. Radek Ležatka z ministerstva financí k tomu poznamenává, že dotyčná instituce pak má méně peněz na provozní výdaje či platy zaměstnanců. Kvůli placení pokut pak může dojít k situaci, že se rozpočet státní instituce vyčerpá. „Pokud organizační státní složce prostředky dojdou, může žádat správce o navýšení rozpočtu a je na správci, zda žádosti vyhoví,“ píše v e-mailu Ležatka.

„Prostě jde jen o takové administrativní kolečko,“ říká tiskový mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig .„Zažádáte o navýšení rozpočtu, peníze od státu na zaplacení pokuty obdržíte a státu je zase vrátíte. Tento zbytečný koloběh je také důvodem, proč ministr financí pokuty státním orgánům v 99 procentech případů promíjí a ponechává pro výstrahu jen symbolický odvod,“ pokračuje Knötig. V tomto případě se tak ale nestalo, takže Nejvyšší soud podal na ministerstvo financí správní žalobu a pokutu ani penále zatím nezaplatil.

„Pokud by však nakonec musel Nejvyšší soud tuto částku uhradit, tak daňový poplatník nepřijde ani o korunu, a jediný, kdo na tom vydělá, bude banka, která si bude účtovat poplatky za transakci,“ vysvětluje Knötig. Takže za pomoci lidové moudrosti se dá situace popsat jako „z jedné kapsy do druhé“.