Mokré sny huhlavého svůdce

Jednou z největších režisérských proher je, když ve filmu nezafunguje scéna zamýšlená jako katarzní. V Hřebejkově Nestydovi si v ní vylévá srdce hlavní protagonista Oskar (Jiří Macháček). Jeho sebezpytné metaforické bonmoty o životním bloudění a samotě však nekorespondují se zbytkem filmu, který se nezdržuje jeho psychologickým profilem. Místo toho Oskara vystavuje řadě komických eskapád. Ne však v dostatečné kadenci, aby zakryl skutečnost, že film je prázdnější a povrchnější než jeho předloha.

Pravdivost povrchu

Přitom by se mohlo zdát, že spolupráce Michala Viewegha a Jana Hřebejka nemusí dopadnout nezajímavě. Vždyť Povídky o manželství a sexu nabízely provokativní potenciál. Sbírka krátkých literárních útvarů stmelená postavou autorova alter ega Oskara rozčilovala v době vydání před devíti lety recenzenty například „pozlátkovými ideály z amerických televizních seriálů“ (Pavel Mandys), jiní blahořečili Vieweghově sebeironii a smyslu pro humor, se kterým odkrývá „pravdivost povrchu“ (Martin C. Putna).

Tvůrci vzali motivy z několika povídek a poskládali je do tvaru, který má rozvolněnou epizodickou strukturu. Z Oskara se stal rozháraný moderátor předpovědi počasí. Manželka Zuzana (Simona Babčáková) ho vyhodí z domácnosti poté, co přijde na jeho aféru s mladičkou maďarskou au-pair (Eva Kerekéšová) jejich malého…