Kořen všeho zla?

Velká část lékařského výzkumu znamená tvrdou dřinu za málo peněz. Občas ale některý objev přinese revoluční změny v celém oboru a odhalí příčinu celé řady onemocnění. Tak tomu bylo například v 19. století, kdy se zjistilo, že původcem mnoha nemocí jsou bakterie. Dalším průlomem bylo odhalení Mendelových zákonů genetiky.

V současnosti to vypadá, že lékařská věda stojí na pokraji objevu podobného významu. Zdá se, že biologický základ metly moderního lidstva – rakoviny – vydá své hlavní tajemství. Pokud k tomu skutečně dojde, je možné, že klišé z novinových titulků „lék na rakovinu“ se po letech stane realitou, stejně jako antibiotika, která po objevu bakterií zatočila s infekčními chorobami, jež byly do té doby smrtelné.

Objev, či spíše hypotéza, která se v současnosti testuje, spočívá v tom, že nádory rostou z kmenových buněk podobně jako zdravé orgány. Kmenová buňka se dělí na dvě různé dceřiné buňky. Jedna z nich zůstává buňkou kmenovou, zatímco ta druhá se rozmnoží na buňky vyžadované dotyčným orgánem.

To je z hlediska rakoviny důležité, protože dodnes se mělo za to, že všechny nádorové buňky jsou víceméně stejné. Léčba, která je má zničit, mezi nimi nerozlišuje. Za úspěch se považuje zničení co největšího možného množství těchto buněk, takže léčba je uzpůsobena tak, aby tento cíl splnila. Ničí-li však léčba pouze potomky nekmenových dceřiných buněk,…