Gulášový kapitalismus

Paní Zsuzse je padesát let a nedávno přišla o práci. Jako důvod jí sdělili, že nemá vysokou školu a nenaučila se dost dobře pracovat s počítačem. Musela odejít po třiceti letech úřednické práce na různých ministerstvech – jako jedna ze dvou tisíc vládních zaměstnanců, kteří ztratili místo během prvního roku diety, kterou sociálně-liberální kabinet premiéra Gyurcsánye naordinoval notoricky obézní maďarské veřejné správě.

Najít novou práci byl problém, a tak paní Zsuzsa žila nějaký čas na podpoře nebo načerno pracovala v jedné mezinárodní marketingové společnosti. Do toho přišla jistá naděje, přesněji řečeno nabídka vlády na výhodnou sociální půjčku 15 tisíc eur, která měla usnadnit start vlastního podnikání. Jenže banka potřebovala drobnost – nějaký kontakt – a Zsuzsa zrovna neměla mobilní telefon. Tak si od kamarádů půjčila peníze na nový, místo mobilu z nich však zaplatila účty za elektřinu, kterou přitom mohla později klidně zaplatit z oněch 15 tisíc eur. Zůstala tedy bez mobilu, bez půjčky i legálního zaměstnání. „Komunista Kádár by tohle nedovolil,“ stěžuje si nyní se slzami v očích.

Maďarský svéráz

Paní Zsuzsa stejně jako mnoho jiných Maďarů vnímá Gyurcsányovu reformu jako osobní tragédii, jenže zefektivnění byrokracie bylo jedním z hlavních úkolů vládní koalice po volbách v roce 2006. Před těmito…