Evropa nemá plán
Zní to jako klišé – poslední dny patřily mezi nejdramatičtější, které finanční systém zažil za řadu desetiletí.
Zní to jako klišé – poslední dny patřily mezi nejdramatičtější, které finanční systém zažil za řadu desetiletí. Hrozba pádu několika komerčních bank v Evropě vyvolala překotné ujišťování politiků, že vkladatelé o peníze nepřijdou. Ihned poté následovaly miliardové státní intervence. V USA pokračuje přebírání slabých institucí silnějšími a v předvolebním čase probíhá debata o 700 miliardách dolarů, které vyžaduje záchranný plán ministra financí. Nervozita nepanuje jen v bankách. Akciové trhy nervózně reagují na jakékoliv informace, vykázaly rekordní poklesy a ceny akcií na některých trzích vymazaly zisky za posledních několik let.
Americká cesta
Bez ohledu na to, kolik dalších institucí vyhledá státní pomoc, o kolik procent klesnou (a zřejmě poté opět stoupnou) trhy akcií a zda se podaří Paulsonův plán na podporu finančních institucí v USA prosadit (což v době psaní tohoto komentáře nebylo jasné), zdají se být kontury probíhající krize mnohem jasnější.
Proto je nyní čas hovořit o důsledcích dnešního vývoje a o tom, zda se podaří navrátit do světové ekonomiky důvěru a finanční stabilitu. Ty jsou totiž nezbytné pro obnovení růstu světové ekonomiky, což je zásadní pro další vývoj naší země, jejíž prosperita závisí na stavu okolních zemí.
Řešení problémů slabých finančních institucí se dále budou nejspíše odehrávat ve stylu znárodnění, garancí či kapitálových…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu