Zvraty a překvapení

Na ten loňský zářijový den animátor Lukáš Glaser nikdy nezapomene. Že je něco špatně, tušil už, když při projekci v rámci obhajoby třináctiminutového bakalářského snímku Naus učitelé z katedry odcházeli z místnosti nebo si vyřizovali telefony. Jejich následný verdikt ho jaksepatří zdrtil. Ocejchovali ho nejhorší známkou D, což znamenalo, že student FAMU sice s odřenýma ušima prospěl, ale nepostoupil do magisterského cyklu.

„Byl to pro mě šok,“ vzpomíná rodák ze západočeského Ostrova, který byl už od dětství posedlý kreslením různých komiksů nebo vtipů. „Nikdo z profesorů mi přesvědčivě nevysvětlil, co jsem udělal špatně,“ říká. Dostalo se mu prý jen nekonkrétních výtek, že film je totálně nesrozumitelný a pomohlo by mu jen důkladné přestříhání. To Glaser odmítl. Smutný konec tvůrčí kariéry nepříliš úspěšného studenta FAMU? Právě naopak.

Mnohovrstevnaté dílko, jehož název vychází z termínu označujícího ve starém Řecku a Římě loď přepravující duše do zásvětí, totiž zaujalo Laurenta Jacoba, ředitele sekce Cinéfondation v Cannes. A Naus se tak ocitl mezi sedmnácti studentskými snímky, vybranými na nejprestižnější filmovou přehlídku z obrovské konkurence mladých autorů z celého světa.

Chci zneklidňovat

Účast v Cannes zvedla Glaserovi pošramocené sebevědomí. Slova uznání se mu na…