Siesta po hladovce
Ministryně obrany Vlasta Parkanová si z Londýna tiše přivezla výbušný dokument: mezistátní smlouvu o pobytu amerických vojsk v Česku. Tím, že ji na schůzce NATO podepsala, jsou už připraveny všechny „papíry“ nutné ke vzniku americké radarové základny v Brdech – a jejich ratifikace v parlamentu se kvapem blíží.
Ministryně obrany Vlasta Parkanová si z Londýna tiše přivezla výbušný dokument: mezistátní smlouvu o pobytu amerických vojsk v Česku. Tím, že ji na schůzce NATO podepsala, jsou už připraveny všechny „papíry“ nutné ke vzniku americké radarové základny v Brdech – a jejich ratifikace v parlamentu se kvapem blíží. Protože počet protivníků radaru zůstává v české veřejnosti setrvale na dvou třetinách populace, očekával se touto dobou ostrý boj mezi odpůrci a zastánci radaru. Místo toho ale panuje klid. Občanská iniciativa Ne základnám, která v létě úspěšně vzbouřila veřejné mínění a jejíž antiradarovou petici podepsalo více než sto tisíc lidí, najednou zmizela. Co se stalo?
Přetržený řetěz
Dveře slavné kanceláře jsou zamčené a přilepená cedule hlásí „K pronajmutí“. Centrum občanské iniciativy Ne základnám v pražské Bělehradské ulici už ničím nepřipomíná to živé místo, kde stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek ještě na začátku léta za přítomnosti médií dodával sílu hladovějícím aktivistům mezinárodní Humanistické strany Janu Tamášovi a Janu Bednářovi. Přestože oba vůdčí duchové protiradarového protestu nakonec svou hladovku po třech týdnech ukončili bez úspěchu (Topolánkova vláda nesplnila ani jednu z jejich podmínek), slíbili, že boj poběží dál: formou řetězové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu