Nenechám se tlačit ke zdi
Mirek Topolánek je člověk ostrých soudů a odsudků, ale nutno přiznat, že také racionálního úsudku.
Když jsme vstoupili do jeho pracovny, právě si četl noviny, přestože o českých médiích si myslí to nejhorší. Netajil se tím ani během rozhovoru, kdy fotograf zjistil, že bezpečná vzdálenost od premiéra vlády jsou dva metry a po vypnutí diktafonů následovala ještě půlhodina vášnivé polemiky na téma manipulace a korupce – jak novinářů, tak politiků. Mirek Topolánek je člověk ostrých soudů a odsudků, ale nutno přiznat, že také racionálního úsudku.
Média jsou plná debat o osudových osmičkách v českých dějinách. Je dobře, že tak osmičky prožíváme?
Bylo by hříchem tohoto symbolu nevyužít, protože události v osmičkových letech významně poznamenaly tuto zem. Je to příležitost prohloubit naši diskusi.
Který rok je podle vás z těch čtyř výročí nejdůležitější pro náš osud?
To je těžká otázka. Každé výročí má jinou souvislost. Pro mě osobně, jako pro dvanáctiletého chlapce, který 21. srpna 1968 absolvoval s maminkou výlet na prázdné lodi po Orlíku, byl nejvýznamnější tento rok. Vnímal jsem ho jako poznamenání na celý život. Všichni jsme v té době strašně rychle politicky dospěli a vystřízlivěli.
To je generační pohled. Co mělo největší vliv na charakter naší společnosti?
Neumím to rozhodnout. Z hlediska státnosti byl podle mě naprosto fatální rok 1948, který ale zase nebyl tak jednoznačně daný jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu