Mám posed a klid
24. prosince mi bylo 43 let a jsem třebíčský bezdomovec. Už čtvrtým rokem jsem na ulici. Nemám vůbec nic, jen to, co mám na sobě.
24. prosince mi bylo 43 let a jsem třebíčský bezdomovec. Už čtvrtým rokem jsem na ulici. Nemám vůbec nic, jen to, co mám na sobě. Spávám na krytém posedu v lese u městské části Střítež. Jsem samotář, spávám tam sám. Na zemi mám jen igelit a na přikrytí dvě deky a to mně stačí, přes zimu se s tím dá vydržet.
A takto vypadá jeden můj den v životě. Ráno jsem vstal asi kolem čtvrté hodiny a šel jsem pěšky do sídliště Horka Domky. Celé sídliště jsem obešel a do igelitových kabel nasbíral prázdné lahve od piva. Dívám se kolem kontejnerů a po trávnících, kde se dá něco najít. To mně trvá zhruba 1,5 hodiny, než sídliště obejdu. Našel jsem patnáct lahví a šel jsem k obchodnímu centru Kaufland, kde je dám do automatu. Peníze si schovám a pokračuji v pochůzce po sídlišti Nové Dvory, Vysočina, Týn a zase sbírám lahve. Našel jsem jich dalších dvacet. To mně trvalo celé dopoledne a teď k polednímu jsem si koupil párky ve slevě a pár rohlíků, což jsem zapil dvěma pivy.
Po této polední pauze valím na další sídliště, a to do Boroviny. To je trochu dál, takže je asi jedna hodina a zase sbírám lahve. To je větší část a déle trvá oběhnutí, takže když končím, je už půl čtvrté. S nákladem osmnácti lahví mířím opět na Kaufland. Pak si dávám pivo 8˚ za 4,50 Kč. To je nejlevnější. Piju, dokud mi stačí peníze. Jsem samotář a chodím na obchůzky sám, ale kolem čtvrté se tu schází parta asi šesti bezdomovců,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu