Drahá svoboda

Slovenská inflace je pozoruhodně nízká, ale v jedné oblasti letí ceny nahoru raketovou rychlostí: svoboda projevu tam začíná být pořádně drahá. Vláda v posledních týdnech ukázala, že své tažení proti nezávislým médiím myslí vážně. Schválila cynický návrh zákona, který – pokud projde parlamentem – spustí likvidační lavinu pokut proti novinám, anebo z nich udělá cáry papíru pro potřeby politiků.

Smutným důkazem česko-slovenské vzájemnosti politiků a jejich společné averze vůči médiím je klíčový paragraf návrhu tiskového zákona. Je totiž téměř doslovně opsán z neúspěšného pokusu české vlády z roku 1999. Jde o „právo na odpověď“ kohokoli, kdo se cítí dotčen – „byť pravdivým“ – údajem zveřejněným v novinách. Tehdejší rozhořčené reakce zejména ze zahraničí zabránily v Česku nejhoršímu, neboť i Světové asociaci novin bylo jasné, že návrh zákona „podkopává právo na informace… a neodpovídá standardům svobody tisku v Evropě“. Práva na odpověď „na rovnocenném místě“ a v „odpovídajícím rozsahu“ by se totiž mohly dožadovat spousty lidí včetně politiků, kteří by si tak z novin udělali propagační plátky.

Česká společnost svou svobodu tehdy ubránila. Bude mít ta slovenská dostatek sil? Sdružení vydavatelů se proti návrhu zákona ohrazuje až příliš mírným slovníkem, Slovenský syndikát novinářů je dokonce nestydatě na straně vlády. A příkladů, jak sílící stát zasahuje proti slábnoucím médiím, začalo přibývat i bez nových zákonů, a také bez velkých protestů samotných novinářů.

Jen dvě ukázky. Soukromá televize JOJ dostala od licenční rady pokutu dva miliony korun za „dehonestaci věřících a jejich víry“. V reportáži s názvem Nové desatero podle Vatikánu se s jistou dávkou sarkasmu věnovala prohlášení katolické církve k motoristům. Reportáž měla sice bídnou úroveň, ale ve svobodné společnosti to není důvod k jakékoli pokutě, natož tak drastické. Slovenští novináři včetně samotné televize JOJ však mlčí.

Před půlrokem týdeník Žurnál publikoval reportáž o úniku tajných dokumentů z vojenské kontrarozvědky. Národní bezpečnostní úřad, který by měl upozornění novinářů spíše přivítat, potrestal šéfredaktorku týdeníku a reportérku nejvyšší možnou sankcí: 15 tisíci korunami pokuty. Případ mocenského zásahu proti týdeníku slovenské novináře příliš nevzrušil.

Není jasné, zda slovenská veřejnost vůbec tuší, co se děje. Popularita vládních stran, zejména nejsilnějšího Smeru Roberta Fica, dosahuje navzdory útokům na svobodu projevu historických výšin. V devadesátých letech Slovensko už jedním důležitým testem z demokracie úspěšně prošlo. Dnes je na prahu dalšího, byť o tom mnozí ještě nevědí.