Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Řebíčkovi tajní

Jsou čtyři, pracují pro ministerstvo už rok, a není jasné na čem. Ví se jen, že předpokládaná cena, za kterou si úřad ministra dopravy Aleše Řebíčka čtveřici elitních advokátních kanceláří najal, je 450 milionů. Smlouvy s kancelářemi je úřad sice ochotný ukázat, ale jen se začerněnými pasážemi, ve kterých se píše to nejdůležitější: na co si je vlastně najal.

Podle ekologických organizací, které si smlouvy vyžádaly, to je v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Podle něj smí každý vědět, co dělá úřad s veřejnými penězi. Ministerstvo se brání tím, že ho kanceláře Weil, Gotshal & Manges; Jansta, Kostka & spol.; AK Kříž a Bělina; AK Hartman, Jelínek, Fráněk a partneři zastupují ve sporech o velké peníze – není prý proto možné odkrývat karty.

Dovolená za léky

Luxusní dovolenou lékařů placenou farmaceutickou firmou a maskovanou jako odborný kongres odhalili reportéři ČT. Jejich kamery zachytily desítky doktorů, jak si užívají v Egyptě za peníze farmaceutické firmy Actavis.

Podle odborníků patří financování dovolených vydávaných za kongresy k nejčastějšímu způsobu, kterým výrobci léků lékaře korumpují. Výměnou za to lékaři potom pacientům předepisují jen léky jedné značky. Stát ale podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta nemá v rukou nástroje na účinný postih takového typu korupce. Případ uplácení lékařů ze strany firmy Apotex, na který už před rokem upozornily Hospodářské noviny, dosud bez výsledku prošetřuje policie. Na tuzemském trhu se prodá ročně léků za více než čtyřicet miliard korun.

O krok blíž k radaru

Ministryně obrany Vlasta Parkanová v Londýně – symbolicky na jednání ministrů obrany NATO – podepsala s americkým kolegou Robertem Gatesem další várku smluv k radaru. Dohody upravují pobyt amerických vojáků na českém území či spolupráci na vědě a výzkumu.

Co je ovšem nezvyklé, je ticho, které tuto událost doprovází – předseda ČSSD Jiří Paroubek nesvolává mimořádné tiskovky, hladovkáři a další odpůrci radaru nedemonstrují v Londýně ani v Praze. Buď se ještě nevrátili z dovolené a sociální demokraté mají plné ruce práce se svrháváním vlády a volbami, nebo je za tím tichem něco jiného.

Možná jim jednoduše události posledních týdnů vzaly vítr z plachet. Jen namátkou – kandidát demokratů Barack Obama oznámil, že pokud usedne v Bílém domě, projekt protiraketové obrany ve střední Evropě rušit nebude. Změnil názor, ještě loni byl proti, za tu změnu nemůže nikdo jiný než Rusko a jeho akce v Gruzii a následné silácké řeči. „Vezmeme-li v úvahu to, co se stalo v Gruzii, domnívám se, že musíme jasně říci, že se Polsko a další země v tomto regionu nestanou předmětem zastrašování a agrese,“ citovala ČTK Obamovo prohlášení pro Fox News.

Otevřené výhrůžky ruských generálů mimochodem spolu s rusko-gruzínskou krizí významně popohnaly Poláky. A další argument zase nedávno dodal íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, když prohlásil, že Západ se třeba může postavit na hlavu, ale jeho země bude v obohacování uranu pokračovat a nedovolí mezinárodním expertům, aby jeho jaderný program prověřili.

Úplatek pro Kořistku

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v občanskoprávním sporu, že pravdu má bývalý poslanec Zdeněk Kořistka. Marek Dalík a Jan Večerek se ho pokusili před čtyřmi lety uplatit deseti miliony korun a nabídkou trafiky – postu velvyslance v Bulharsku. Dá se říct, že spravedlnost zvítězila. Neexistuje žádný důkaz, že by Dalík Kořistkovi úplatek nabízel. Ale stejně tak neexistuje důkaz o tom, že si Kořistka vše vymyslel. Prostě v trestněprávním řízení nemohl být Dalík odsouzen, na to nebylo dost důkazů. Občanskoprávní řízení, které proběhlo nyní, se řídí trochu jinými důkazy a jinou logikou. Zjednodušeně řečeno, bylo by příliš tvrdé hnát za údajný úplatek Dalíka a jeho přítele Večerka do vězení, ale je dobře, že „občanský“ soudce řekl nahlas to, co si z dostupných informací vydedukovala podstatná část veřejnosti, Dalík úplatek Kořistkovi zřejmě nabízel.

Celý případ provázelo hodně špíny. Když se otevřel, byla u moci sociální demokracie, které vyhovovalo, že policie stíhá poradce šéfa hlavní opoziční strany. Její politici, především ministr vnitra František Bublan, pouštěli na veřejnost zprávy o vyšetřování, z nichž vycházel Dalík jako lotr. Bylo to jasné zneužití nezávislého vyšetřování v politickém souboji a příležitost nasadit odposlechy na šéfa opozice. Bylo to nechutné a bylo dobře, že státní zastupitelství Dalíkovo stíhání zastavilo.

Nynější rozsudek – že Dalík asi uplácel – stojí ovšem na velmi vratkých právních důkazech a s pravděpodobností hraničící s jistotou před Nejvyšším soudem neobstojí. Nemůžeme se bohužel na malém prostoru pouštět do velkých rozborů. Ale přestože se dobře poslouchá, že byl někdo velmi podezřelý a mocný usvědčen z korupce, pravdou je, že usvědčen nebyl. Ale buďme vděčni za to, že tento rozsudek přinutí další soudy i policii podívat se na případ možné politické korupce znovu. Třeba se dozvíme více.

Rusko proti Gruzii

Rusko podepsalo smlouvy o přátelství s Abcházií a Jižní Osetií, dvěma separatistickými regiony odtrženými od Gruzie. Smlouvy obsahují žádosti obou oblastí o vojenskou pomoc a spolupráci s Ruskem. Rusko je jedinou významnou zemí, která obě republiky uznala poté, co z jejich území během ozbrojeného konfliktu letos v srpnu vytlačila gruzínskou armádu. Moskva hodlá na obou územích rozmístit po 3800 vojácích.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili označil ruský postup za „klasický příklad invaze a anexe“ cizího území a vyjádřil nad celou situací nejhlubší znepokojení.

Spojené státy v reakci na smlouvy znovu vyzvaly Rusko, aby respektovalo územní celistvost Gruzie a stáhlo své jednotky na pozice před vypuknutím konfliktu.

Mezitím pokračoval mezi Ruskem a Gruzií spor o to, kdo ozbrojený konflikt 7. srpna začal. Gruzínští představitelé předali západním tajným službám nahrávky rozhovorů mezi ruskými vojáky, které podle nich potvrzují, že ruská technika a vojsko zahájily obsazování Jižní Osetie zhruba ve tři hodiny ráno, zatímco Gruzínci zaútočili na hlavní město oblasti teprve pozdě v noci.

Rusko nepopřelo autenticitu nahrávek ani vstup těžké techniky a vojáků do tunelu Roki, který spojuje Jižní Osetii s Ruskem, tvrdí však, že šlo o rutinní přesun mírových jednotek.

Obě strany svoji interpretaci událostí již několikrát změnily.

Nová izraelská premiérka

Ministryně zahraničí Cipi Livniová zvítězila v primárkách vládnoucí strany Kadima (Vpřed) a má šanci stát se historicky druhou ženou v čele izraelské vlády. Ve funkci by měla nahradit dosavadního premiéra Ehuda Olmerta, jenž oznámil odchod kvůli dosud nevyšetřeným korupčním skandálům. Cipi Livniová ve volbách porazila Šaula Mofaze, generála ve výslužbě a bývalého ministra obrany.

Kadima stojí v čele vratké vládní koalice. Dosavadní ministryně zahraničí a bývalá agentka Mosadu Cipi Livniová byla odpovědná především za mírové rozhovory s palestinskou samosprávou. Ve srovnání se svým protivníkem je považována za umírněnější jak ve vztahu k Palestincům, tak k řešení íránské jaderné hrozby.

Rozpad ukrajinské vlády

Ukrajinská vládní koalice vedená premiérkou Julií Tymošenkovou se rozpadla poté, co z ní odstoupili ministři bloku Naše Ukrajina prezidenta a bývalého spojence Tymošenkové v průběhu tzv. oranžové revoluce Viktora Juščenka. Bezprostřední příčinou sporu byly zákony omezující prezidentské pravomoci, jež strana Julie Tymošenkové schválila ve spolupráci s proruskou opozicí.

Tymošenková po pádu koalice oznámila, že její prioritou je i nadále vládnout ve spolupráci s prezidentem Juščenkem, a vyloučila vznik nové vlády založené na spolupráci se šéfem proruské opozice Viktorem Janukovyčem. Ukrajina se za současného vedení intenzivně snaží o prohloubení spolupráce a vstup do Evropské unie a NATO.

Varování z Běloruska

Vůdce běloruské opozice Alexander Kazulin varoval představitele Evropské unie, že blížící se parlamentní volby v zemi nebudou regulérní. Upozornil také, že politické reformy prezidenta Lukašenka jsou pouze kosmetické a že přístup kandidátů opozičních stran k volbám je manipulovaný. Šéf běloruské opozice své prohlášení vydal den poté, co ministři zahraničí EU dali najevo ochotu zmírnit sankce proti běloruskému režimu, pokud volby konané 28. září proběhnou demokraticky.

Oteplení vztahů mezi EU a Lukašenkovým režimem přišlo poté, co Bělorusko v srpnu propustilo tři politické vězně včetně samotného Alexandera Kazulina. Bělorusko také přes nátlak Ruska odmítlo uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie.

Generál Petraeus z Iráku

Americký generál David H. Petraeus odevzdal velení amerických jednotek v Iráku a vrátil se do Spojených států.

Petraeus velel americkým jednotkám v době, kdy došlo k zásadnímu zlepšení bezpečnostní situace v zemi a dramatickému poklesu civilních i vojenských obětí konfliktu. Jeho odchod je rutinním střídáním na velitelském postu, nástupcem je generál Ray Odierno.

Petraeusovi se během předávání velení dostalo ovací vestoje od zúčastněných vysokých představitelů armády včetně ministra obrany Roberta Gatese. Generál Odierno bude muset udržet bezpečnostní situaci pod kontrolou v době, kdy Američané své jednotky postupně stahují.