Dvojí slzy Putina
Rusko za vlády Vladimira Putina je námětem rovnou dvou zářijových distribučních premiér. Nenašli byste dva odlišnější filmy.
Rusko za vlády Vladimira Putina je námětem rovnou dvou zářijových distribučních premiér. Nenašli byste dva odlišnější filmy.
I když něco společného přece mají: jak drama Dvanáct slavného režiséra Nikity Michalkova, tak film opozičního dokumentaristy Andreje Někrasova Kauza Litviněnko mluví o Rusech jako o lidech s otrockou mentalitou, v jejichž duších jsou hluboko zakódované návyky z doby totality.
Michalkovův remake slavného soudního dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) Sidneyho Lumeta, ve kterém se dvanáct porotců pře o vinu či nevinu čečenského mladíka obžalovaného z vraždy svého ruského strýce, prý dojal režisérova osobního přítele Vladimira Putina k slzám. Zřejmě proto, že Michalkov v něm přičetl roli nejvyššího soudce jediné, vševědoucí a neotřesitelné autoritě (takovému Putinovi), která stojí i nad zákonem. Michalkov tu polemizuje se západním pojetím práva a demokracie a tvrdí, že jen člověk s neomezenou mocí může – v období mravního a duchovního rozkladu společnosti – prosadit spravedlnost.
Zato nad druhým snímkem bývalý kremelský vládce možná zaplakal vzteky. Kauza Litviněnko jej totiž vykresluje jako sprostého vraha, který si se svými druhy z tajné služby rozparceloval zemi. Tento filmový pamflet je vášnivou obžalobou Putina a jeho praktik. Zabývá se jimi více než peripetiemi případu bývalého ruského…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu