Kanadská výzva

Je to osudová volba: zůstat doma s malou šancí na lepší život, nebo všechno opustit a hledat štěstí za mořem. Bezmála pětistovka českých rodin převážně romského původu zvolila v poslední době druhou variantu a zamotala tím hlavu zdejším politikům. Nejenom kanadští azyloví úředníci se totiž opět po deseti letech začínají ptát, jaké trable či naděje české Romy vlastně do daleké Kanady táhnou.

Cesta je volná

Pokud člověk našetří na letenku, má cestu za oceán volnou. Tady v Česku žádným sítem neprochází, jen doletí třeba do Ottawy a zajde si za imigračním úředníkem s tím, že chce požádat o politický azyl. Tam s ním sepíšou protokol a úředník do tří dnů rozhodne, zda věc předat vyšší instanci.Výbor pro přistěhovalectví a uprchlíky, organizace nezávislá na vládě i parlamentu, má pak půl až půldruhého roku na to, posoudit, jestli má žadatel na udělení azylu nárok, či ne.

Podle dostupných zpráv postoupilo do této „čekatelské“ kategorie už 470 rodin českých Romů. Jako všichni žadatelé o kanadský azyl si během čekání nebudou žít špatně: měsíční podpora je v přepočtu zhruba 20 tisíc korun, žadatel přitom může pracovat, má zdarma bydlení a na konto mu jdou i sociální dávky z Česka. Právě tyhle podmínky vedly ministra vnitra Ivana Langra a ministryni pro lidská práva Džamilu Stehlíkovou k prohlášením, že za rostoucí emigrací českých Romů…