Rizikový Klaus
Na pořekadle „všechno špatné je pro něco dobré“ bude kus pravdy. Konflikt v Gruzii totiž přinesl důležitý střet do české politiky. Ukazuje novou dělící linii mezi politickými silami v otázce zahraniční politiky.
Na pořekadle „všechno špatné je pro něco dobré“ bude kus pravdy. Konflikt v Gruzii totiž přinesl důležitý střet do české politiky. Ukazuje novou dělící linii mezi politickými silami v otázce zahraniční politiky. A je pozoruhodné, že se tak děje stejně jako v 19. století, za první republiky či v období totality – jde o vztah k Rusku.
Podivná spojenectví
Dělící linie je jasná. Na jedné straně je vláda tvořená ODS, KDU-ČSL a zelenými a na straně druhé je sešikovaná ČSSD, KSČM a prezident Václav Klaus. Je to zřejmé už z výroků, které padají o konfliktu v Gruzii. Například ministr zahraničí Karel Schwarzenberg řekl v Respektu, že se sice Tbilisi dopustilo chyb, ale ze strany Ruska je „to invaze a částečná okupace“.
Naproti tomu prezident Klaus v MFD napsal: „V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální.“ Předseda ČSSD Jiří Paroubek v podobném duchu řekl, že ČSSD se „staví proti každému pokusu obnovovat ducha studené války a směřovat k bipolárnímu rozdělení světa“.
Je zřejmé, že nejdále šel ve vyjádřeních Václav Klaus, který vidí odpovědnost výhradně na straně Gruzie. Takhle se vůči Československu v roce 1938 nezachovali ani ti nejhorší zahraniční politici. Ti, když nás nutili vydat území…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu