Dětem tady pořád nikdo nevěří

Vypadá to na pořádný problém. Ke kauzám jako Kuřim nebo Kulínský doplnila policie i statistiku, podle které v Česku případů týraných a zneužívaných dětí výrazně přibývá. Na druhé straně stojí převaha soudních verdiktů s hlavičkou „osvobozen“. Co se ve vztahu k dětským obětem mění? Ptali jsme se Alexandry Fraňkové z Dětského krizového centra.

Podle policejních statistik Češi v porovnání s minulými léty mnohem častěji hlásí případy týrání dětí. Jde o narůstající problém, nebo je česká společnost k násilí na dětech všímavější?

Ta druhá možnost určitě platí a klíčovou roli sehrála podle všeho masivní medializace kauzy týraných chlapců z Kuřimi. Konkrétně v našem centru ale počty zaznamenaných případů týrání rostou už dlouho: před sedmi lety jsme v centru měli 166 konzultací kvůli fyzickému týrání dětí, loni už to bylo přes 500. Většinu ale tvoří jiné případy, ať už jde o rozvodovou problematiku, psychické týrání nebo sexuální zneužívání. I tady bohužel čísla rostou.

Lidé měli alespoň zpočátku tendenci kauzu Kuřim ignorovat. Dost dobře to ale nejde: už déle než rok hýbe médii. Jde opravdu o tak zásadní případ?

Ano, právě v té společenské rovině. Najednou všem dochází, že něco tak zrůdného a vysoce organizovaného se může dít, aniž by si toho kdokoli z okolí všiml. Začalo se zároveň mnohem více hovořit o dopadech, jaké…