Šťávova zlatá trefa
Rozhodnutí mezinárodních arbitrů, že český stát musí vyplatit firmě Diag Human devět miliard jako odškodné za zmařený byznys, vyvolalo poprask.
Rozhodnutí mezinárodních arbitrů, že český stát musí vyplatit firmě Diag Human devět miliard jako odškodné za zmařený byznys, vyvolalo poprask. Jak je možné, že stát má dát tolik peněz majiteli Diagu Josefu Šťávovi, tedy muži, jehož jméno figurovalo v řadě korupčních skandálů, podezření z obchodu s drogami a kšeftech s infikovanou krví? Politici nad tou otázkou krčí rameny, ale jsou to právě oni, kdo by měl teď řadu věcí vysvětlovat. Šťáva si pohádkově přilepšil právě kvůli jejich chybám, nezákonným krokům a možná i korupci.
Kolo se roztáčí
Zdálky to vypadá, že hlavním viníkem karambolu je někdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar. Ten na začátku devadesátých let upozornil ředitele nemocnic a zahraniční firmy, že nemají spolupracovat se Šťávovou společností Diag Human. Vzhledem k tomu, že ti jeho varování vyslyšeli, Šťáva kvůli „zmařeným obchodům“ zažaloval stát o odškodnění za poškození dobrého jména. Výsledkem je dnešní tučná náhrada.
„Může za to Bojar, nikdy to neměl o Šťávovi říkat,“ tvrdí dnes politici napříč všemi stranami. To ale není přesné. Bojar měl ve své době na stole řadu podezřelých indicií o Šťávově podnikání a logicky se bál pustit do tak citlivého byznysu, jako je obchod s krevní plazmou muže, o jehož bezúhonnosti panovaly vážné pochybnosti. Například proto, že se jeho firma pokusila ze…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu