Skrytá daň peněz
Když lidé říkají, že „peníze jsou kořenem všeho zla“, obvykle to nemíní doslova. Tak jako svatý Pavel, autor citátu, mají na mysli lásku k penězům. Mohly by peníze samy o sobě představovat problém, ať už po nich prahneme, či nikoliv?
Když lidé říkají, že „peníze jsou kořenem všeho zla“, obvykle to nemíní doslova. Tak jako svatý Pavel, autor citátu, mají na mysli lásku k penězům. Mohly by peníze samy o sobě představovat problém, ať už po nich prahneme, či nikoliv?
Karl Marx si myslel, že ano. V Ekonomických a filozofických rukopisech z roku 1844, raném díle, které zůstalo až do poloviny 20. století nezveřejněné a téměř neznámé, Marx popisuje peníze jako „univerzálního původce separace“, poněvadž lidský charakter proměňují v něco jiného. Člověk může být ošklivý, píše Marx, ale má-li peníze, může si koupit „ty nejkrásnější ženy“. Bez peněz by bylo zřejmě třeba pozitivnějších lidských rysů. Peníze nás odcizují jak naší skutečné lidské přirozenosti, tak našim bližním.
Marxovo renomé padlo, jakmile bylo zřejmé, že se mýlil, když předpověděl, že dělnická revoluce nastolí novou éru přinášející lepší život všem. Kdyby tedy byl odcizující účinek peněz podpořen pouze jeho názorem, mohli bychom jej zavrhnout jako prvek pomýlené ideologie. Avšak výzkum Kathleen Vohsové,Nicole Meadové a Mirandy Goodeové, zveřejněný roku 2006 v časopise Science, naznačuje, že v tomto ohledu byl Marx na správné stopě.
Pomohu, ale méně
Během série experimentů dokázaly Vohsová a její kolegyně přimět lidi k přemýšlení o penězích, aniž by jim výslovně řekly, že na ně mají myslet. Několika…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu